Sonet Jindřišce I.

napsáno kdysi dávno.. myslím, že to bylo léto 2002 :) zcela určitě..

Naše setkání bylo jako z filmu.
potkali jsme se v obchodě.
Já dělal jako vždy svou prácu,
najednou stojíš přede mnou a zíráš na mě.

Zjevení anděla se jen tak nevidí,
já zůstal dlouho strnule stát.
Všichni mi ale teď závidí,
že anděl mi dovolil se s nim znát.

Chodíme teď pořád spolu ven,
o strastech našich povídáme si,
jaké v nebi to je - vyprávíš mi.

Snad promineš, že pouhým člověkem jsem,
stejně jako jiní občas chybuji,
ale nemohu za to, že tě..

---