primitívny pračlovek

vďaka

vitaj v svorke ;)

nádherné ... cítim v sebe pračloveka presne takéhoto ... zúčastneného v dobrom i zlom

Tvrde a pravdive, bohuzial. *

ďakujem Vám za návštevu a reakciu Liso, máš pravdu, vychádzam čisto zo svojich zážitkov, ale z koho zážitkov môžem najdôveryhodnejšie vyjsť? :) situácia sa týka mňa i INÝCH, teda pre mňa je namieste nemlčať, to je prvé, čo bez nároku na návrat dávam (alebo skôr s očakávaným rizikom - očakávaným na základe skúseností, že mi nadšenci toho, čo sa mne nepáči, povedia, alebo si aspoň pomyslia, že príliš sa sťažujem, alebo tak nejak) Nemlčať o mojich pocitoch, myšlienkach je pre mňa šanca veci pochopiť, ak sa mýlim, alebo pokúsiť sa o zmenu, ak sa to dá a áno, občas sa potrebujem aj len posťažovať ja sama

ale chcem aj povzbudiť tých, čo sa cítia pod psa

no dyť - já se cejtim supr, díkybohu, ale je to tam....

Mal som na mysli, ze to OSAMOTENIE na ktore sa stazujes mozno vyplyva z toho, ze clovek SAM nieco chce. :) Mozno staci chciet SPOLOCNE? :) (a to sa najlahsie dosahuje tak, ze chces to co chce niekto iny... Potom ste aspon dvaja co chcu to iste! :)))

myslíš, že sa nenájdu dvaja, ktorí chcú to isté, ako ja? aspoň v tejto veci?

Mne to pripada tak trochu staznost, ze mne SAMEMU nic nedali... Pritom je to mozno o tom, ze ja SAM by som mal davat bez naroku na navrat...

To se mi velmi líbí. Neanalizuji, vnímám. :-))) *

Moc pěkně napsané, obzvláště závěr.... TIP a potom dodatečně: a dnes sú jedni mimo a nešťastní a tí druhí im ešte chcú nahovoriť, že je to len ich vina, že sú spoločnosťou odmietnutí - pripadá mi to kruté a žasnem, že niektorí takto odmietnutí nakoniec prijmú, že oni sú na vine, že sa im nedarí S těmito Tvými slovy plně souhlasím... je to přesně tak. Někdo je schopný a nemůže kvůli tomu, že například je neprůbojný, působí na první pohled zakřiknutě anebo snad - nedej Bůh - je dokonce zdravotně postižený.... Ten člověk si někde postěžuje na svoji smůlu či křivdu, která se mu děje a ono se to obrátí proti němu - bude mu vysvětlována logika všech nezdarů, možná i obhajování všech těch nespravedlivých odmítnutí s tím, že on si za to může sám....

...tady je důležitej ten prolog, myslim, mně líbí moc, taky bych to tak , a jak, chtěl zkusit, já debil....no, kdybych moh odstřelit ten "poučnej" konec...a skončil u "či zahynie", má to pecku...myslim, a tipuju....

neolitickou revuluci, vypalovat lesy pro úrodnou půdu; a ještě dřív kousat kůži ... nejvíc se mi na tom líbí vývoj, ... ten však se samotou nepočítá a to člověčenství, to bylo už tehdá

jsem se chtěla vyjádřit a koukám, že jsem silně mimo vím, jak se píše revoluce; mně se vlastně k téhle věci něco špatně říká ale četla jsem - - -

Vďaka Vám Don´t_worry: A páči sa Ti to, čo je teraz? mne nie: Keď okolo mňa sú ľudia, ktorí NIE SÚ PRIJATÍ skupinou ľudí, ktorí zarábajú, ktorí prácu majú, tí neprijatí chcú pracovať, len nik im neumožní, aby priložili ruku k dielu - napríklad Kedysi išli spolu bojovať, loviť, pracovať, spolu varili, stavali a potom všetci jedli a bývali... a dnes sú jedni mimo a nešťastní a tí druhí im ešte chcú nahovoriť, že je to len ich vina, že sú spoločnosťou odmietnutí - pripadá mi to kruté a žasnem, že niektorí takto odmietnutí nakoniec prijmú, že oni sú na vine, že sa im nedarí nesúhlasím

Víš, nevěřím tomu, že "dokonalé" tlupy byly v pravěku. Hned, jak si říkali jmény podle toho, co jim přeletělo přes nos (jen ze Štorcha znám), podle skřeků byl někdo uvnitř kruhu a druhý mimo něj. Ale taky se mi třeba zdává, že když byla mladá babička; všechno bylo elegantnější - ta doba voněla úplně po něčem jiným a ne, že šlo jen o vykání. Možná jsme jen plni vzpomínek ... nebo tíhneme k minulosti a nedokážeme přetvářet přítomnost, teď. Vyjádřím se asi jindy. Ale každopádně taky nesouhlasím. :) Dobrou.

moc ne...hm