Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVýstava
Autor
Floridor
Spadl kameň do voda…..
napsal Václav Svoboda. Toto dvojverší, spojované s naivním básníkem a spisovatelem Václavem Svobodou Plumlovským (1872-1956) bylo vybráno jako název výstavy básní o přírodě, která je nyní instalována v Hollarově galerii ve Vlastivědném muzeu v Šumperku 24.3-8.5.2005).
Jsou vybrány ukázky z děl našich i zahraničních autorů především 19. a 20. století.
Autor výstavy se snaží přesvědčit návštěvníky, že i slova se dají vystavovat. Za výstavu však stojí jen slova něco říkající, slova, podložená myšlenkou, prožitkem, objevem, výzvou…Básně či poezie jsou právě takovým výrazovým prostředkem, který mnohdy zkratkovitě a s použitím metafory – básnického obrazu vyjádří několika slovy to, k čemuž při prozaickém výkladu, je-li vůbec možný, potřebujeme alespoň několik vět.
Ovšem i v poezii byla vytvořena díla obsáhlá, která, i když jsou kvalitní, nejsou vhodnými objekty pro takovou výstavu. A když, tak jedině úryvky.
Z básnických děl byla vybrána především taková, obsahující silné metafory, vyjadřující v několika verších závažnou myšlenku. I tak je ovšem nutné předpokládat, že pozorná prohlídka - četba této výstavy bude vyžadovat poněkud delší čas než prohlídka výstavy výtvarné.
Tématické celky na jednotlivých panelech jsou seřazeny chronologicky, od nejstarších autorů po současné. Jmenujme alespoň některé: Luíz de Camoes, K.H. Mácha, A.S. Puškin, J.V. Sládek, J. Vrchlický, J.S. Machar, V. Majakovský, S. Jesenin, L. Ferlinghetti aj.
Básnické texty jsou na jednotlivých panelech (kterých je přes dvacet) doprovázeny reprodukcemi výtvarných děl nebo fotografií.
K navození atmosféry pobytu v přírodě budou návštěvníci této výstavy v bezprostředním kontaktu s přírodou prostřednictvím sena, slámy, kamenů, zemědělského nářadí, exponátů živočichů aj..
Autor při četbě a výběru básní učinil velmi zajímavý poznatek, který má význam především pro ty, kteří také píší nebo chtějí psát. Při hledání témat a inspirace k tvorbě o přírodě si při takovém systematickém čtení mnozí uvědomí či spíše pocítí, jak mnoho toho nebylo ještě řečeno a mnohé, co bylo řečeno či jak bylo vysloveno je sice doklad o té které době, jejích literárních formách atd., ovšem pro současného čtenáře to už není naléhavé především svou formou.
Současná poezie je převážně poezií volného verše,, která se mnohdy již těžko odlišuje od prózy, zejména pokud autoři nepoužívají žádné metafory. Ovšem i poezie pravidelného verše (rytmus, rým) i v současnosti vzniká a je vyhledávána. ale i ta se dost podstatně liší od poezie pravidelného verše 19. a začátku 20. století.
Jednou z často diskutovaných otázek je tzv. srozumitelnost metafor a básnického textu vůbec. Jedni volají po básních s jednoduchými a prostými metaforami, odmítají rébusy, tzv. matematickou poezii aj., druzí zase nazývají prosté verše polopatismem, který sice prý bude mít vždycky úspěch, ale není to ta pravá poezie.
Ovšem mnohé básně vznikají spontánně, podvědomě, takže autor sám svou vůlí a myšlením do nich zasahuje jen málo nebo vůbec ne. Takže vlastně ani nemůže za to, jakou báseň napsal. Tvorba nejspíš bude v jednotlivých případech přitahovat čtenáře myšlenkově stejně vyspělé a založené jako je autor. Jejich každodenní život však může být velmi rozdílný.
Je pozoruhodné, že ani velcí autoři se neshodují v tom, co s takovou, snadno (bez vědomého úsilí) vzniklou básní, naložit. Někteří taková díla považuji za nejlepší, jiní tvrdí, že je zahazují do koše.
Obrazotvornost a fantazie na straně autorské a vkus čtenářů na straně čtenářů jsou ovšem stále velmi široké. Kvalitní moderní poezie, ať je jakákoliv, si dříve či později najde své čtenáře. Potěšitelné a povzbudivé pro současné autory je skutečnost, že dnes si každý své dílo může vytisknout, šířit např. pomocí internetu bez povolení úřadů.
Výstava, poté, co skončí její presentace ve Vlastivědném muzeu v Šumperku bude bezplatně nabídnuta institucím a organizacím k zapůjčení. Jedinou podmínkou jak autora tak i majitele (VM Špk) výstavy je, aby organizátor výstavy instaloval jednotlivé tabule pod sklem, aby nemohlo dojít jejich poškození.
-----------------------------------------------
* * *
Po staru beru ovčí kožich
a jdu si lehnout na seník.
Sad zmohutněl. Když do něj vkročím,
šeřík mě šimrá do skrání.
Jak milý je mým zjihlým očím
plot, co se stářím naklání…
* * *
Byl jsem šťastný, když jsem líbal ženy,
muchlal květy, ležel na trávě.
Dobytek, náš bratr ponížený
nebyl ode mne bit po hlavě.
Sergej Jesenin