Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMám ho rád
31. 03. 2005
1
0
3060
Autor
MAJKL65
Už odmalička mám rád déšť, když do střech vybubnovává kdo, kdy a s kým. Hvězdy spustí svůj pláč a nebe oponu z kapek, všechno ztichne a déšť hovoří šeptem, že má rád blázny, kteří mají rádi jeho, že naplní vlásečnice struh, žíly potoků, tepny řek těla matky země, že déšť je bratr mlhy, že děti mohou vytáhnout své gumáčky, že si pamatuje když jsem mu naslouchal na půdě kde praskají trámy stářím, že prší jako štěstí, že se lepí na košili jako smůla, že ulice rozkvetou květy deštníků, že jeho kapky nikdo nespočítá, že moře je jenom mnoho dešťů, že život rychle proprší, že ti proklouzne mezi prsty i když je pevně sevřeš v pěst, že v neděli ráno když prší se nikomu nechce z postele, že se časem vypaří tak jako já někam nahoru, že se zase vrátí jako já stejný a přece jiný, pak nemám mít rád déšť… jako ti druzí… kteří neslyší.
No možná sou tam ňáký klišé se kterejma bys měl ještě zalomcovat. Ale zasejc bych to: inlajn řekl, že to mělo bejt sladký, tak já nevim. Mnyslím že autor je na počátku cesty. Zatím tam na něj hvězdy spouštějí svůj pláč, ale jednou mu budou třeba i kokrhat. Chce to vývoj.
jo já už taky a z toho hlediska nechápu, co tu některé věci dělají, - jako by si tu schovával prohřešky dětství....
Takhle po ránu mi to krásně zvedlo náladu a tak se krásně usmívám a sním :-) *
"matka země" podobně jako "paní zima" a podobný ne, "květy deštníků" taky ne, díky, nemlsám, a "prší jako štěstí", to už je snad trestný..slaďíák jak prase...