Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNávrat
11. 04. 2005
4
0
1409
Autor
lopatka
Som zlomená v pase
po kvapkách
presakujem do zeme
cez všetky vrstvy
až k jej pekelnému srdcu
a ako šťava z pomaranča
vytrysknem s vriacou lávou na povrch
nadýchnem sa
vychladnem na popol
s vetrom poteším sa
doletím na vrchol
najvyššej hory
kde oslepí ma
beloba snehu
tá chvíľa, čo nehýbe sa
až ticho našepne mi
skoč, skoč
tak pustím sa toho momentu
a šmykľavkou v čase
nájdem svoje telo
položené na tráve
ľahnem si k nemu
a prebudím ho myšlienkou
že niet sa čoho báť
že to je len život,
čo sa mi práve stal.
Začátek se mi ale vůbec nelibí (taky to není můj styl), ale mám rád básničky se silným závěrem a toto je vynikající:
že niet sa čoho báť
že to je len život,
čo sa mi práve stal.
Líbí se mi.
K žhavému jádru vsakem
na vrcholu popel větrem
zpět do trávy
...a začalo to u trávy. T