Případ Černého Pantera-Kapitola PRVNÍ

pozn. minulost (kurzíva), přítomnost

Mersey je navzdory svému téměř poetickému názvu špinavé a temné velkoměsto. Mrakodrapy plné přepracovaných úředníčků střídají tmavé uličky zamořené dealery drog, zlodějíčky i vrahy. Po setmění se vyrojí prostitutky nabízející své služby komukoliv kdo trochu slušně zaplatí. Rozhodně to není dobré místo pro výchovu dětí. To věděl i detektiv Gary Alden, jeden z mála slušných lidí na jinak korupcí prolezlém policejním oddělení. A věděla to i jeho žena Theresa…

„Nemůžeme se odstěhovat do Alwera. Mám tu práci a tam bych si jen těžko sháněl tak dobře placený místo!“

„Občas by jsi mohl místo své práce myslet i na mě a na to, že jsem těhotná, Gary. Nechci, aby to malé vyrůstalo tady.“

„Já ví, Tess. Ale teď to prostě nejde. Než se to narodí, mohla bys na pár měsíců odjet k matce. Jezdil bych za tebou…stejně si pořád stěžuje, že se s námi málo vidí.“

„Chceš se mě zbavit?“ zeptala se s patrnou dávkou hysterie v hlase.

„Dělám to pro tvoje dobro a pro dobro našeho dítěte! Jak dlouho chceš ještě chodit do práce a nechat se vystavovat takovému stresu? Na venkově by ses měla lépe. A někdo nás musí živit. Mám tu několik otevřených případů…“

„A to je to, co tě tu drží! Tvoje případy. Nemusíš předstírat, že to děláš kvůli nám. Ty svou prací doslova žiješ. Myslím, že bude lepší, když k matce odjedu rovnou. Až to tu vše doděláš, můžeš se k nám přidat…pokud tam ještě budeme.“

„Ale, Tess!“ začal, ale ve skutečnosti nevěděl, co říct. Theresa měla alespoň z části pravdu, to si musel přiznat. Nechtěl v Mersey nechat rozdělanou práci. Naproti tomu si přál tohle město konečně opustit a usadit se na venkově, založit rodinu a prožít spokojený zbytek života. V jeho čtyřiceti letech se mu špína velkoměsta začínala zajídat.

Smutně se díval, jak jeho žena mizí v ložnici a doufal, že se do rána uklidní. Sáhl po staré kožené bundě a do pouzdra zastrčil zbraň. Čekala ho spousta práce…

To bylo před dvěma měsíci. Teď už je všechno jinak.

Gary do sebe hodil zbytek skotské a vzápětí si do sklenky nalil další. Oči přitom upíral do prázdna a zdálo se, že vůbec nevnímá. Vedle něj na stolku ležela zarámovaná fotografie, na které on a Theresa mávali do objektivu a vesele se smáli. Garyho oči sklouzly k obrázku, myšlenky se zatoulaly k té dovolené, na níž byl pořízen. Karibik. Oba se tam moc těšili a dva týdny tam si dosyta užily. Byly to nejlepší dva týdny jeho života.

Tvář se mu zkřivila vztekem a smutkem. Broušenou sklenici plnou whisky mrštil na zeď. S hlasitou ránou se roztříštila a zlatavá tekutina začala stékat po tapetě.

Složil hlavu do dlaní a rozplakal se.

Stoupal po schodišti na merseyské policejní stanici a stále myslel na hádku s Tess. Proč ji jen nemůže poslechnout a odstěhovat se sní do Alwera? Drží ho tu sice práce, ale kdyby odešel, převzal by to někdo jiný a udělá ji přinejmenším stejně dobře jako on.

Seshora k němu dolehly rozčilené hlasy. Kluci z oddělení se zas chytli kvůli nějaké prkotině, napadlo ho a chtěl mezi ně vpadnout a zklidnit je, když tu zaslechl několik slov, která ho zarazila.

„Je ti snad jasný, že mi to nestačí, Shawne?“

„Ticho…někdo nás uslyší,“ odpověděl druhý hlas tišeji.

„No a co?! Do prdele, čekám na ty prachy, dneska jsem tu měl mít deset tisíc a co? Hovno. Nechtěj, abych se naštval…mohlo by tě to stát víc než jen kariéru.“

„Dej mi ještě trochu času, ty peníze dostaneš…“

„Já vím…jasně, že je dostanu. Jak se vlastně má tvoje malá Lindsay?“

„Lindsay do toho nemíchej, Kevine! Říkám, že ty prachy dostaneš!“

„Doufám, i kvůli tobě, kámo.“ Než se Gary stačil vzpamatovat, dveře se rozlétly a z nich skoro vyběhl Kevin Marsh, jeden z nejdůležitějších mužů na oddělení a také jeden z těch, o nichž si Gary myslel, že jsou to správní chlapi. U něj se však zřejmě mýlil.

„Marshi,“ řekl, když se zdálo, že policista se skloněnou hlavou kolem něj proběhne bez povšimnutí. Kevin Marsh okamžitě zastavil a trochu vyděšeně na Garyho pohlédl.

„Aldene…nejsi tu trochu brzy?“

„Ale vůbec ne. Právě mi začíná služba. Zdá se, že máš trochu problémy se Shawnem, ne?“ Marsh po něm šlehl zlým pohledem. „Do toho se nepleť. Není to tvá věc. Měl bys raději honit Černého pantera, nemyslíš?“

„Dej, si na mě pozor, Keve. Tohle by se ti mohlo vymstít!.“ Marsh se chladně usmál a dvěma prsty se dotkl štítku své čepice v ironickém pozdravu. Gary se za ním díval, v hlavě se mu rodilo rozhodnutí, že toho chlapa dostane. Korupci se mezi policisty velmi dařilo a Barumu, který se stále ještě zcela nezbavil mladických ideálů, se z toho dělalo zle.

Vyšel zbývající schody a vešel do chodby mezi kancelářemi, která teď byla úplně opuštěná. Došel ke třetím dveřím nalevo a bez klepání vstoupil. U stolu zavaleného papíry seděl Shawne Philips a telefonoval.

„Ne, Marty, potřebuju je už zítra!“ Shawn si všiml Garyho, zbledl a roztržitě kývl, aby se posadil. „Fajn, OK. Jo. Ještě ti zavolám.“ Zavěsila obrátil se na Garyho. „Detektive, potřebujete něco?“

„Chtěl bych si s tebou promluvit, Shawne.“ Philips byl hubený, maličký chlapík, který na oddělení prováděl skoro veškerou kancelářskou práci a ostatní policisté za ním často chodili pro radu, když si nevěděli rady s něčím ohledně počítačů. I Alden za ním několikrát zašel při problémech s psaním hlášení. Doma na Shawna čekala mladá hezká manželka a dvouletá dcera Lindsay. Garymu se příčilo, že se tenhle člověk stal obětí vydírání. Ale proč?

„Neúmyslně jsem vyslechl tvůj rozhovorem s Kevinem Marshem.“ Philips sebou trhl, ale nic neřekl.

„Za co chce ty peníze?“

„Nepleťte se do toho, detektive. Prosím vás o to.“

„Nebuď hlupák, Shawne! Chci ti pomoct. Tohle mu přece nemůže projít.“

„Cením si vaší snahy. Ale vy o tomhle nic nevíte, tak se na to raději vykašlete.“ Policista vyskočil ze židle a na tváři mu vyskákaly rudé skvrny. Gary se zvedl, čekala ho práce, a nemohl se příliš zdržet. A tohle stejně nikam nevedlo. Později se do toho pustí a neskončí, dokud Marsh nebude odsuď pryč. „Jak chcete, ale Shawne, buďte opatrný. Mohlo by se vám to vymstít.“

Jen co vyšel z Phillipsovy kanceláře, zazvonil mu v kapse mobilní telefon.

„Máme Pantera.“