Písmák
Registrovat

Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Věčnost

05. 12. 2000
0
0
1301
Autor
Vrána

Co jsem kus nicoty na papíru. Svou bídu plahočím, sám sebe tobě vnutím. A kdo jsi ty? Zeptav se duše ve spánku. Jsem věčná. Jak jídlo, jenž jsem včera pozřel, co zvrátilo se cestou osudu. Nechci se válet po zemi, když právě jsme se našli. Komu jsem Tě prodal? Cos vzala mi? Jsi věčná. Nechci Tě trápit hloupostmi, ten malý koník, jenž právě skočil přes plot, to jsem já. Pozdrav se s motýli. Jak křídla jsou mé dlaně. Jsou věčné. Snad známe se ? Ne! To jen má hvězda zatoulala se z oblohy. Spadla mi rovnou do klína. Je věčná. Stejně jako ty, když schováváš mě v svém srdci. Jsem daleko a přece tak blízko. Jako má láska. Je věčná.
Přečíst později Dílo do oblíbených Autor do oblíbených Další dílo autora Nechci Avíza
Seznam tipů Seznam oblíbených
Miracleion
11. 12. 2000
Dát tip
Je těžké psát o vlastní lásce zlehka a přitom sdělovat ostatním. Přesto se mi tahle báseň docela líbí, snad za ten mír a přitom hašteřivý neklid, za tu pomíjivost a přitom chlad věčnosti... Láska je věčná, možná, že ta tvá se časem obrátí v nenávist, zahořklost či smutek, láska jako taková ale přežije cokoliv.
Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru