Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seslušíme si ... a také se neznáme
21. 04. 2005
2
0
1292
Autor
es_sence
zastesklo se větvím o tmu (a dům poodešel)
a odřely si nárt (a ticho jako po básni hnalo se odevšad)
neviděly si do cizích zemí — kostnatých
úložnic
motiv řeky jim hučel v korunách (ještě více do ironie)
a spílal na splavy:
stromy však mlčely
nevyslovíš to, co v niti popraskalo
a na jeden steh vypářeš další slova;
položil jsi mi sdělení do levé ruky
známe se (takže si ani ruce nepodají, kročejem stranou uhnout)
padají do řeky
semleti (a opět krok)
kamením, že mlčí se v něm o bolestech
a o stýskání
a slova mají slova, kdy si povídají o starostech,
že jsou i náťuky na licho pojaté
až umřeš, vydělám na tom balík - nebo - raděj to udělej Ty - ju ? budu jako brod od kafky :-)
TIP
hm, mám pořád na mysli, jak se říká "zamiluješ se, odmiluješ, napíšeš pár srdcervoucích básniček a bude zase dobře"
víš, ta jistota a ono je to tak; může mi být všelijak, ale stoupá si to neustále na stejnou příčku
pěkně děkuju