Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRudé růže
06. 12. 2000
4
0
1017
Autor
Erogonth
Nemyslím teď na rudé růže,
ani na procházku teplou tmou.
Myslím na všechny padlé muže,
myslím na válku studenou.
Nemyslím teď na rudé růže,
myslím na západ krvavý.
Na kousku rozsekané kůže,
na střeva padlá do trávy.
Nemyslím teď na rudé růže,
ani na krásu očí tvých.
Ani na teplo tvojí kůže.
Hledím do lebek děravých.
Pořád mám na mysli hrdé muže
a ostrou ocel studenou.
Teď hustý porost rudé růže
ční nad mohylou kamennou.
Nemyslím teď na žádné kvítí,
a už vůbec ne na růže.
Však koho válka jednou lapí,
máloco už mu pomůže.
tip.já nevim, možná je to blbost, ale myslim, že je to takový protipól, kvůli takové ohavné věci, vznikne tak krásná báseň..
ups....SUPER...asi nemám co bych řekl jiného ..jen: Škoda dalších slov.
SimontheScimitar
07. 12. 2000
Válka je peklo,a ty jsi ji stvárnil v kruté,leč pravdivé podobě.Dílo přijatelné,bouřlivé a smutné zároveň.
hrůzu války je potřeba připomínat stále,
ale ..... každý na to musí přijít sám.