Iris
jsi posel dávných archetypů
jsi plnitelka mraků a mě
vodou
pálivou, z placatýho džbánu
bezejmenná
slečno v kašně
s rudými vlasy
v každý sklenici
je trochu krásy
barvy maďarskýho podzimu
odjel jsem opravdu
dost daleko
abych nerozuměl
ničemu
modrý hlubiny, až za hranicema slušnosti
pro tvý oči můžu zabít
tu blonďatou nádheru v pochybný hospodě
můžu zabít třeba
sebe
Eukleidovy prostory
když milosrdný Bůh
rozhazuje šlichtu po okolí
na vstupu
roztodivný kombinace nedefinovaných stavů
další oběti antropickýho principu
krásně jsi se smála
povídala jsi o andělech
a kolem nás zuřila válka
silnýho antropickýho principu
železná tyč
říkej mi ve čtyři ráno
jak šíleně mě nesnášíš
dodnes mám v sobě příchuť
posledního hrdelního zločinu
královský hrady
jednou ti vysvětlím
podrobně,
že seš to ty, pro kterou
si stavím hrady
žumpa plná sladkejch hoven
začal jsem uznávat mizerný verše
mizernejch básníků
jsou hluboký, jak žumpa
a plný hoven
jiný esa v rukávu nemám
hraju, co umím
a tvoje nebezpečný oči se programově míjej
s mým pohledem
v nesmělosti roztomilé
nádražní konce no. 2
nakonec jsi mi stejně ukázala,
kde je tady nádraží
koleje prej uklidňujou
tvrdila jsis roztomilým úsměvem
cesta kolem světa
vyždímu z týhle muziky maximumsamoty
zůstane
zmačkaná v mokrým listí
a nekonečnejch pokusech něco napsat
Lucie V. pochopí
smířit Nechbetu a Vadžetu
bylo mojí historickou
povinností
teorii paralelních světů jsem nahlídnul
Upoutávka na klub - Zápachy z hajzlů
Koukněte na něj a když vás to zaujme ( třeba tím, že je to ujetý ), tak přispívejte :-).
hřebíky ve světle bohapustýho věření
ty můj andílku znamená,
že tě chci ošukat
zažít svejch pár minut slávy,
kdyžprej čekaj na každýho
gravitace barev
rozepisuju užnevím kolikátou báseň
z rozmarnosti tříděnýho odpadu
každý třetí slovo odhazuju
do toho zelenýho koše, neb
Dělení klubů
Nazdárek všem. S jistým zpožděním - ale přeci, předkládám k diskusi první z připravovaných auditek týkajícách se klubů, jejich činnosti, dělení atd. Tohle se bude týkat právě přehlednosti a dělení.
Když se podíváte na výpis klubů, je to jedním slovem chaos a opravdu nevím, co by mělo "náhodného kolemjdocího" nalákat k jejich prohlížení, není-li ovšem tento náhodný kolemjdoucí neobyčejně trpělivý.
Diskuze klubu: Klub vlastníků klubů
vymalováno
nejsou ty správný podněty
dveřní panty
melou jistě
no jistě .
Hovory k sobě
tak si sedni
neb dřevo na dřevo patřilo od
dávných věků přitahováno
vodkou smíření do příštích chvil
Až budu končit
až budu končit
najmu si fakt dobrou děvku
ne ze zhýralosti nebo neukojený touhy,
ale prostě tak,
Krátká nebezpečná imprese, jak ji autor zaznamenal a přežil
bleděmodrá imprese v rámu
barvy
jasná žluť
oprašuje dávno zavrhnuté
Hvězdy
přiběhnul chlápek a řval na celý kolo zjevný smysluplnosti sračky . sračky . sračky . šel jsem se podívat no a opravdu to bylo všude jen pár mihotavejch bodů kdesi nahoře dokazovalo prověřenou pravdu, že na dokonalost prožitku se nedá moc spoléhat jen se divím náchylnosti těmhle iluzím vždycky podlehnout, když přilítne chlápek, křičí svoje smysluplnosti hvězdy .
Helena
nesmyslná představa hluboká
myšlenka do mělkýho příkopu
vpřípadě rozhození obsahu
na přilehlé horizontální plochy
Technický rozvoj klubů
Čau lidi,
tohle auditorium píši jako vedoucí jednoho zklubů, které na Písmáku existují. Než začnu cokoliv psát, chci, aby bylo jasné, že není míněno jako zarputilá kritika čehokoliv a už vůbec není míněno jako kolbiště pro přemoudřelé tlachání vedoucí jenom khádkám a kneřešení ničeho. Rovněž jsem si vědom, že navrhované věci bude možná těžké realizovat a dále toho, že Olda má sPísmákem i tak dost práce, proto se navrhované věci zřejmě nebudou realizovat hned. Ale zase na druhou stranu, až na to příjde, je dobré mít sepsané , co si lidi vklubech přejí, že by měly technicky umožňovat.
Malej krok pro člověka
smět ještě aspoň jednou
překročit svůj vlastní stín
a nebát se pádu do propasti
kašlat na duhový plíšky
Nula !!!
ano, ty . ty budeš popraven .
a nezapomeň slušně poděkovat,
nezdvořáku .
mám svý zásady a přesně stanovený postupy
Zas leje
zas leje, a co jako když skrz špinavý dno půllitru koukám na blbý obličeje místních nočních přítelkyň v atmosféře zahuštěný důležitostí nevyřčenejch myšlenek okolosedících hybatelů kapitálu nevim, jak vysvětlit tý slečně na druhým konci omšelýho sluchátka, že zas leje, a co jako bych ještě chtěl v tuhle noční hodinu žvanit s bezplatnou infolinkou nakopat do prdele vynálezce záznamovýho média zas leje pivo a co jako ptám se toho rejpala mám snad v tomhle posraným počasí pít kolu . .
Střepy kouře z doutníku Havana
černí rytíři svatýho grálu pomíjivejch úspěchů zas uspěchávaj svůj pád do hlubin totálního úpadku s lampovejma go-go tanečnicema propíjej poslední koruny svejch sociálních podpor dost mě sere, že jsem jim na to taky přispěl mohli říct aspoň “dík”, ale ono je to tak lepší, než bejt účasten nezřízenejch orgií v zavšiveným brlohu s mihotavým svitem jedný pětadvaceti wattový žárovky obalený mléčným sklem oschlotin dávnejch nocí a sprostý lihoviny šlohnutý včera nad ránem v sídlištní trafice oči plný střepů kouře z doutníku Havana šlohnutýho tamtéž a vysmívat se těm upachtěnejm lidem, kteří to tak nějak myslej vážně, a občas jim rozbít hubu, jen tak, aby řeč nestála mohli říct aspoň “dík”, ale ono je to tak asi lepší.
Abiturientský sraz 1991-2001 - Vzpomínáme
kroutíš se jak děvka svatýho Víta v rytmech časově trochu mimo a celkem se mi to líbí i když stejně vim, že až tě uvidím příště, budeš dávno obtěžkaná, s nadváhou a s taškama plnýma normovanýho žrádla i když stejně vim svoje o pochodujících rozvinutých rojnicích každodenní spokojenosti pro pár chvil ožralýho uznání jasně, že jsem taky dobrej,to snad vždycky možná je blbost, že jsem dneska tady, páni doktoři a inženýři, ale nejspíš ne.
Klub přátel literatury o hnusu v nás a kolem nás - OPRAVDU literární klub
Přátelé Písmáci,
občas se na Písmáku stává, že je zveřejněno dílko, které se nezabývá tím, že někdo romanticky lásku našel, ztratil, případně neřeší aktuální počasí v návaznosti na právě probíhající roční období.
Takové dílko je pak často hodnoceno jako ne moc dobré, málokdy se vyskytne "ve výběru", občas je hodnoceno tak, že to třeba není ani báseň atd. Já si ale myslím, že se mezi těmito díly vyskytuje spoustu děl kvalitních a dobrých ( přinejmenším srovnatelných s díly knižně publikovaných autorů tohoto žánru ) a tento klub by jim měl být věnován.
Od případných členů klubu ( a nejen od nich ) očekávám pomoc při kompletaci odkazů na zmíněná dílka a diskusi na témata v dílech uvedených.
Diskuze klubu: Klub přátel literatury o hnusu v nás a kolem nás.
Přátelé Písmáci,
občas se na Písmáku stává, že je zveřejněno dílko, které se nezabývá tím, že někdo romanticky lásku našel, ztratil, případně neřeší aktuální počasí v návaznosti na právě probíhající roční období.
Takové dílko je pak často hodnoceno jako ne moc dobré, málokdy se vyskytne \"ve výběru\", občas je hodnoceno tak, že to třeba není ani báseň atd. Já si ale myslím, že se mezi těmito díly vyskytuje spoustu děl kvalitních a dobrých ( přinejmenším srovnatelných s díly knižně publikovaných autorů tohoto žánru ) a tento klub by jim měl být věnován.
Od případných členů klubu ( a nejen od nich ) očekávám pomoc při kompletaci odkazů na zmíněná dílka a diskusi na témata v dílech uvedených.
Na aktuální téma
Si takhle jdu a proti mně taková
kulhavá, divnej kukuč a hubu samá slina.
Tak jsem ji umlátil lopatou.
Beztak to byla kráva . .
Co se to kurva děje
tak řekněte mi někdo,
co se to kurva děje
když
si blejeme do ksichtu
Zkušenost ...
Není umění postavit se do čela stáda volů. Jenom si dej pozor, abys nezakopl - ušlapali by tě.
Ten chlápek z Telegraph Road
jsem asi moc šťastnej
než bych psal slušný básně
jsem asi moc mladej
než bych rozvázal pracovní smlouvu
Jakeš a hasiči
Když šel Jakeš po silnici
potkali ho hasiči
Jakeš řekl : Vypadněte .
vzali na něj hadici.
Krysy
Z pasti čumim
na fasádu a okna
protějšího baráku
za rachotu starejch jehličkovejch
Kartuše krále Ramsese
ospalý ráno je zase jako včera vláčnej mozek po tahu ne úplně nepříjemnej pocit, trochu smutnej dám si snídani a pivo naproti dědek, co se klepe na nedopitýho lahváče snad mu dám bůra, ať se má jak chce poslouchám příběh o sračkách a o tom, že celej svět mu ležel u nohou skoro makal od rána do nevidim, aby uživil ženskou a dítě, ani ne jeho ona ho nechala. Kráva. pár chyb v kinoautomatu ano nebo ne a seš v hnoji mezi hovadama asi jo, říkám na zeď veřejnýho hajzlu chčiju kartuši krále Ramsese. Jsem rád, že můžu.
Vzpomínková
Doba kamenná
vylejzá na povrch
při hrabání se v haldách hlíny najdeme
občas nějakej pazourek,
Ptám se PROČ
Chtěl jsem dát obloze barvu Tvých modrých očí
a jenom kvůli Tobě se ten hloupej svět točí
a byl plnej lásky a odpovědí bez otázky
odpovědí znějících : Mám Tě rád.
Půlnoční blues pro osamělou kytaru
vybrnkávám pár stejskavejch tónů na mírně rozladěný kytaře ve ztmavlým a ztichlým sále bez publika a bez potlesku v mým pokoji smířený se skutečností, že dneska v noci zase nepředělám teorii relativity neobtisknu nohu do měsíčního prachu a že tě nepolíbím jen pouliční osvětlení vrhá skrz záclony odlesky do míst kde bys měla ležet ty .
Letní čas
Tak jako vloni, už je tu zas,
v novinách psali, že je letní čas,
Vpřed nebo vzad posuňte ručičky,
pak se v tom vyznejte, ubohý lidičky.
My Sweet Lady Jane
Blbnu, píšu
achjojuju
mezi pár zdma a vlezlou muzikou
Systola, diastola snad
Každoranní
furt stejný obličeje ráno na zastávce
stejný kabáty, stejný deštníky
stejně přepadlý výrazy přetrženejch snů
každoranní rituál toho chlápka
Dík za pěknej večer
Koukal jsem na tebe
chvílema možná dýl,
než se může
v barovým boxu,
Zloděj času laskavého čtenáře
Pořád občas často
píšu
vnucuju se písmenama
do vašich mozků
Udržovací
od rána se udržuju v lihový náladě co mi taky zbejvá, když jsem dost kiláků od domova mezi vedrem, chlastem a kráskama z východních Čech seděl jsem na terase před hospodou v Trutnově pod zeleným slunečníkem slunce jak hovado pralo do hlavy po těch pivech to cejtim ještě teď sám u stolu a okolo několik zakolíkovanejch prostě smůla pryč střízlivět a večer znova vyrážím za nasvícenejma památkama prej ha sedim zase u piva ve vinárně Pod hradem strážci zákona jak zákon káže taky někam vypadli obstůl seděj tři dvě starý jedna docela dobrá, hmm usmívá se na mě . jo tak prd na přicházející lidi ano, dám si další pivo, co už taky říct servírce ten frája v červený bundě a černejch brejlích zaclání vedle tý mojí momentální lásky co je to láska . to nemám z vlastní hlavy, ale z rádia jdou pryč tak to ještě dopíšu, dopiju a taky půjdu snad příště.
Mým národům
Na vědomost se dává, že vaše Arogantní, Blbá, Cynická, Čpící, Debilní, Ďábelská, Enormní, Frigidní, Gumová, Hlodavá, CHlípná, Infantilní, Jedovatá, Krkavčí, Lstivá, Mamlasácká, Nechutná, Ňoumovská, Odporná, Primitivní, Quasinormální, Rozčilující, Řevnivá, Stupidní, Šílená, Tupá, Ťulpasová, Úporná, Vulgární, WCozní, Xindlovská, Yperitová, Závistivá, Žalostná snaha mě naštvat je vám houby platná. Protože se chystám bejt šťastnej. Možná.
Nenaplněná
Pivko.
Několikátý.
Co čumíš .
Krásný hluboký modrý oči
Dny bláznů
A stalo se a vlastně co se stalo,
kdo ví.
Snad jen úlet duší, co chtěly vznést se
a žít.
Nerez
Jedu z Ústí do Teplic
spěšňákem v 14. 14
Davy lidí kolem
sedaj
Popel na hlavu
jdu po Ústí zas po
dlouhý době, v sobě pár
nostalgickejch dvanáctek
jdu dost pomalu a jsem plnej
Psohlavci
Vyčítáš.
Po těch letech.
Vyčítáš
- dva roky prošlou lež
Internetstory
Sedím na posteli Hraje bedna, nějakej pořad A hraje mi hlava Třeští a vzpomíná Na Tebe princezno ze sítě Co blbnu . Koláčku. Co blbnu . Jsi daleko a vždycky jsi byla .
Obraz doby
Nesmim se usmívat nevyjadřoval bych ztrápenýho ducha doby Nesmim se mračit nevěřit lepším zítřkům je skoro hřích Nesmim nadávat na poměry extrémisti se zatracujou Nesmim tolik chlastat tvrdý játra mi pojišťovna třeba nezaplatí Nesmim kouřit trávu to prej jen feťáci, či co Nesmim psát poezii Mácha už dávno chcíp Nesmim myslet si na každou z puberty jsem prej dávno vyrost Nesmim mít vlastní myšlenky v davu se to nenosí Nesmim zaváhat v týhle džungli slabí jedinci umírají Nesmim kašlat na stupidní výmysly šéfů na dlažbě je ještě blbějc Nesmim doufat, že nebude hůř Murphy byl génius Nesmim moc snít blázni patřej do cvokárny Nesmim si to tak brát .
Óda na jarost
Všude defilujou krásný
nohy, oči, vlasy, prsa
listí, sluníčko
stoupá rtuť v teploměru
Nekonečná
Zase nespim.
Přes veškerou tu tmu.
Ticho. Mluvící budík.
Opilcova blues
Nohy za to můžou, nohy jsou zlý,
až do hospody mě donesly,
neřekly : Stůj . a zpátky se vrať
nohy za to můžou, nohy jsou zlý.
Něco o štěstí
Když je štěstí unavený, tak sedne si i k volovi,
když je štěstí unavený, tak sedne si i k volovi
Jenže ono jezdí asi autem,
a tak ho nohy nebolí.
Náhodnej maturák
Mládež
a pár nachmelenejch
starců
patřim někam tam
Už zase
Měl bych snad psát dojemnou srdceryvnou báseň o dvou lidech a o dvou letech o Tobě a o mně o schodech a rozchodech. Děsnej doják pro nezúčastněný ždímače kapesníků. Na to vám kašlu . Budu sedět, chlastat, hulit čumět do zdi a nadávat na zasranej svět, na mě a Tebe.
Blbej den
Lezu z postele
nechutně brzo
200 kiláků do Trutnova
mraky
Nádražní konce
ještě bych ti chtěl říct
spoustu věcí
kecání tak na sto let
místo toho si silně uvědomuju
Mrazík
že jsem slavnej aspoň básník
zalhat do davu jedovatejch zmijí
směrem k tý holce
opřený o zábradlí
Uprostřed pracovního týdne
Rozjímám nad listem
papíru počmáraným z jedný strany
v lehce povznesený
náladě bez baby bez koruny
Za tohle taky mě platěj
sedim na pitomý poradě
trochu stranou, vidět
a nebejt moc na očích
poslouchám ty kecy a vnímám