Voda II

     Strašně rád se koupu jakmile vidím někde nějakou příznivou možnost ke koupání ihned jsem ve vodě. Nejraději se koupu v přírodě. Takový rybníček uprostřed lesů to je něco pro mě. Jakmile se jen trochu oteplí hned jsem u vody. Plavu moc rád.

    Horší je, když tedy začnu plavat v životě. To se mi bohužel tedy v poslední době stává nějak často. Občas sám sebe navezu do situace, kdy musím velice intenzivně mávat rukama, abych se udržel nad vodou. 

     Teď mě zradila rozbouřená voda finanční. Koupil jsem si trochu o něco více dražší auto. Abych tedy posléze zjistil, že mé finance poněkud velice rychle mizí z účtu. To jsem tedy pak intenzivně plaval a především sháněl peníze, kde se dalo. Nakonec jsem skončil na pevném finančním břehu a neutopil se v dluzích. Unavený, jsem byl jak Venclovský, který zvolal to své  slavné „Já su, tak šťastný“. Také já byl šťastný, že to dobře dopadlo.

     Občas také plavu v mezilidských vztazích.. To taky není příjemné zaplavání si. Člověk neví kolikrát ani jak a je v maléru. Pak  z toho musí nějak vyveslovat. Věřte mi veslovat na rozbouřeném moři mezilidských vztahů není vůbec jednoduché ba právě naopak.

     Tak to je živel voda v poněkud jinakém pojetí. Spíše přenes do podoby personifikace.