Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sekočky mají rádi hrášek
26. 04. 2005
1
0
1171
Autor
kolybřík
vypínají se a vykřikují
napříč staletími,
že oni mají to poznání
dnes všechno máme
to teď všechno víme.
Století mudrců,
Bidpajové v ulicích.
Plná ústa hrášku,
sotva otevřou se
už se sype.
Padá na zem.
Ulice plné hrášku,
domy zasypané hráškem.
Všude je plno hrášku.
Blázni si hrají.
Točí žernovem
a v něm melou
ten svůj hrášek.
Satan práská bičem
a příšerně se směje.
Ten chechot strašný,
doléhá až k nebi.
Všichni točí žernovem,
a ruce mají v okovech.
Jen ústa mají volná,
a tak klábosí a klábosí,
sypou ten svůj hrášek.
Procházím mezi zajatými
a ještě se posmívají:
Proč netočíš žernovem?
Nemluvím s blázny.
Viz jak mnozí jsou,
jeden vedle druhého,
celý svět zaplavili.
Hrášek je všude.
Pak zasviští prásknutí bičem,
a oni letí do práce.
Bič práská a práská
a všichni točí a točí.
Znavení pak,
celou svou mzdu ubohou,
za pár cetek
letmého potěšení
utratí.
Kam jdete hlupáci,
kam to míříte,
vy,
kteří máte to poznání?
Jaký je konec vaší cesty,
a k čemu se tak lopotíte?
To i před sto lety,
babičky byly šťastnější.
II.
Hrášku nebezpečně přibývá
a stahuje zemi k zemi.
Jenže tam dole,
je tma a chlad,
nesvítí tam hvězdy
a ptáci nelétají nad hlavami.
Sny tam je zakázáno snít,
a hrát si, se nesmí.
Tam u země, jsou jen stíny.
Lidské stíny
opakují své směšné pohyby
směšné práce,
kterou vždy konali,
a i když tam už žernov není,
točí dál, a dál chodí v kruhu
dokola.
Ty stíny.
Kocour vypnul televizi.
Na tohle se přece nebudeme dívat.
Poslal malé kocoury spát,
a otevřel ledničku.
Ještě se nají.
Dá si něco dobrého.
Otevírá konzervu -
s hráškem.
napříč staletími,
že oni mají to poznání
dnes všechno máme
to teď všechno víme.
Století mudrců,
Bidpajové v ulicích.
Plná ústa hrášku,
sotva otevřou se
už se sype.
Padá na zem.
Ulice plné hrášku,
domy zasypané hráškem.
Všude je plno hrášku.
Blázni si hrají.
Točí žernovem
a v něm melou
ten svůj hrášek.
Satan práská bičem
a příšerně se směje.
Ten chechot strašný,
doléhá až k nebi.
Všichni točí žernovem,
a ruce mají v okovech.
Jen ústa mají volná,
a tak klábosí a klábosí,
sypou ten svůj hrášek.
Procházím mezi zajatými
a ještě se posmívají:
Proč netočíš žernovem?
Nemluvím s blázny.
Viz jak mnozí jsou,
jeden vedle druhého,
celý svět zaplavili.
Hrášek je všude.
Pak zasviští prásknutí bičem,
a oni letí do práce.
Bič práská a práská
a všichni točí a točí.
Znavení pak,
celou svou mzdu ubohou,
za pár cetek
letmého potěšení
utratí.
Kam jdete hlupáci,
kam to míříte,
vy,
kteří máte to poznání?
Jaký je konec vaší cesty,
a k čemu se tak lopotíte?
To i před sto lety,
babičky byly šťastnější.
II.
Hrášku nebezpečně přibývá
a stahuje zemi k zemi.
Jenže tam dole,
je tma a chlad,
nesvítí tam hvězdy
a ptáci nelétají nad hlavami.
Sny tam je zakázáno snít,
a hrát si, se nesmí.
Tam u země, jsou jen stíny.
Lidské stíny
opakují své směšné pohyby
směšné práce,
kterou vždy konali,
a i když tam už žernov není,
točí dál, a dál chodí v kruhu
dokola.
Ty stíny.
Kocour vypnul televizi.
Na tohle se přece nebudeme dívat.
Poslal malé kocoury spát,
a otevřel ledničku.
Ještě se nají.
Dá si něco dobrého.
Otevírá konzervu -
s hráškem.