Osud Tajemného Řádu

Kdysi v temných dobách dávno ztraceného světa byl temný řád plyšového hrocha.
Tento řád každé temné noci oplakal již zmíněného hrocha a vyvolení spáchaly sebevraždu.
Když poslední z řádu chtěl spáchat tu hanebnost, tajemné a posvátné ucho pravdy to nevydrželo
a zjevilo se před ním, dlouho na něho hledělo až se bezejmenný pozeptal "kdo jsi? co jsi za ztvoření?".
Ucho mlčelo...ucho mlčelo, protože nemnělo ústa...on tedy spáchal sebevraždu.Ucho krátce zazářilo a muž
obživl.Zeptal se "Jak je toto možné? zdá se mi sen? jsem v nebi nebo v pekle?". Otočil se a uviděl obrovské levitující ucho.
Z hrůzou v očích vykřikl "Nééééééé", ucho se začalo ďábelsky smát, země se třásla, stromy padaly, když v tu chvíly uchu vypadlo naslouchátko...
Muž se zasmál, zvedl naslouchátko a utekl neznámo kam.Ucho plakalo.....žalem pak zemřelo. Muž později vyběhl z neznáma, kde shoval naslouchátko a přiběhl zpět,
kde našel jen mrtvé členy svého kultu a ucho jež zemřelo zármutkem.U oltáře ve tvaru hrocha spáchal sebevraždu.Najednou se probudil na nějakém zvláštním
oltáři šedé barvy, okolo něho bylo bílé světlo....říkal si "Jsem v nebi, teď konečně poznám posvátného plyšového hrocha".
Najednou se oběvil na obrovské pláni, nebesa byla zbarvena rudě a plná nějakých neznámých oběktů, pak to uviděl... že létající objekty jsou ve skutečnosti legie
obrovských uší.. se zděšeným výrazem na tváři vykřikl "nééééééééééééééééééééééééééééééé", za ním však levitovalo ucho, jakoby dalo nějaký signál a obrovské
hejno uší obklíčilo muže. Nad ním se oběvila gigantická ústa...mlčela, muž nevěděl, pak se to stalo...., přilétly udýchané plíce, napojili se
na ústa, která se z hluboka nadechla a temným hlasem pravila "Tys zahubil !!!!, tys zahubil anděla vědění, tys zahubil tajemné ucho pravdy".
Hned se ústa začala pekelně smát, a na muže spadla obrovská noha....pak zvlétla a uši muže oživily, pak na něho spadla obrovská ruka,
zase ho oživily...a nakonec.....gigantická řiť.... levitovala ve velké výšce....uši provedli menší rozestupy od muže...a ústa pravila
"Vítej v pekle" muž stačil jen pohlédnout do dálky kde viděl jak jeho mrtvé kolegy oživují uši a padají na ně obrovské zadele a na
obrovské hoře sedí gigantický plyšový horch, oblétán tisícem tajemných uší, plamenných nosů, pekelných řití, který se neustále směje přímo ďábelským
smíchem...."BUHUHAHAHAHAHAHAHEHEHEHE". To vše viděl tajemná chobotnice z hory Khaz-Kheldiux, zakryla oko moudrosti... a silou vůle zničila několik říší...
později odplavala do hlbin oceánů. V prastaré hrobce žil necroman Muxighaz IV, který celý svůj život zasvětil oživování mrtvých...již se mu povedlo oživit
dva pavouky, jednu mouchu a sysla. Když konečně oživil první lidskou kostru, začal se smát, ale radost netrvala dlouho, nemrtvý sysel mu zkočil do úst a zadusil
ho, pavouci jeho mrtvé tělo odvlekly do neznáma, kostra se rozpadla, moucha nakazila tisíce lidí morem, sysel snědl pavouky aposléze zemřel....
Konec dobrý, všechno dobré.....řekl šaman a mocným kouzlem zbořil svět....