Písmák Dávný příběh
A v knize Ere´h Tyath bylo psáno, že jednoho Aeonu probuzení nastane, že Tajemná bytost očistí tento svět od smutku a tak se také stalo a sedmero hvězd v její čas početi naznačovalo, že blíží se ona, ani bohové neměli tolik pocty od hvězd, neb u bohů to bylo vždy hvězd šest, však nyní byl ten den, kdy ona poznala kdo skutečne je a v tento den, modlilo se dvanáct posvátných válečníků, však nyní zbyly pouze dva. štíty jim vzplály plamenem prastarých a hvězda ukázala směr, jeden byl však v pasti a proto k té vládkyni všeho dobrého dorazil jen jeden, poklekl před ní a nabídl jí svůj plamenný meč do doby než jej vystřídá jeho mladši a statnější druh ve zbrani. ten který se měl stát pánem, a tak se také stalo. o čas později starši válečník vybojoval pro tu, jež prinášela růže, mnoho bitev.
Osud Tajemného Řádu
Kdysi v temných dobách dávno ztraceného světa byl temný řád plyšového hrocha. Tento řád každé temné noci oplakal již zmíněného hrocha a vyvolení spáchaly sebevraždu. Když poslední z řádu chtěl spáchat tu hanebnost, tajemné a posvátné ucho pravdy to nevydrželoa zjevilo se před ním, dlouho na něho hledělo až se bezejmenný pozeptal "kdo jsi. co jsi za ztvoření.
Pohádka
Bylo malé království, kde byl hodný král,byla zde moudrá královna, která měla svůj lid ráda,kde si i z malými dětmi každý voják hrál,tam každý pomohl, třeba stařence, kterou bolela záda,
toto hezké královstvi si žilo život mírný,ale přišel zlý pán, který si chtěl tuto zemi podmanit,lidé bojovaly za to, aby již zmizel tento padouch bídný,a tak se těžce bojovalo, až se podařilo zemi zachránit,
padouch však přežil, a pravil že se vrátí,lidé se mu vysmívaly, zpívaly a pak až do hluboké noci všichnislavily,to k lidu přišel král a radostně řekl" děkuji vám lidé zlatí",bohužel v noci se přikradli dva vrazi, až ke králi, kterého hned zabily,
Království další dny, bylo plné smutku,nikdo nemohl ba ani nechtěl se na chviličku smát,již k radosti nepomáhalo sebevíce dobrých skutků,v poledne přijelzlý páns vojskem a zvolal "musíte se vzdát",
Rozloučení
Místo toho aby někam ten den pozval svoji holku,
raději si chtěl vyzkoušet novou motorku,
šlápl na plyn, rychlost čim dál větší rychlost,
krásná to jizda, bohužel žádná bezbečnost,
Meč a kouzla
Válečník máchl svým mečem, a setl hlavu temnému mágovi, štítem odrazil kouzlo druhého temného mága a pak hodil svůj zakrvácený meč a přibodl mága ke stromu,mág však ještě žil, válečník z něho vytáhl meč a tázal se mága "kde je váš pán Cthughz" , mág zachraptěl "Yagradishel" a zemřel,válečník se pousmál a okamžitě se vidal na sever kde ležela posvátná hora Yagradishel, kde poprvé plál temný oheň. A barbarský válečník vstoupil na posvátnou horu Yagradishel, země se zachvěla a před ním se z nenadávna oběvil nejvyšší mág temného řáduzačal promlouvat jazykem temných "Yaaagha thex necros diabolus ex hecti victis" a najednou se zastavil svět, nebesa jako by zamrzlaa nad ním se oběvil nápis "Program provedl neplatnou operaci", mág zahovořil "sakra už zase" když tu na něj pohleděl gigantický obr skrz obrovskoubránu na nebi a mocným hlasem pravil "Sakra, co z tim Diablem III je . , zas budu muset restar. " než ztačil dopovědět začala se třástobloha a nad obrem se oběvil gigantický nápis "chybí knihovna Kernell32","Program provedl neplatnou operaci a bude ukončen".
Diablo II
Paladin - muž v krásné to zbroji,
bohužel né každý se ho bojí,
má svatý meč a parádní štít,
také umí kouzlit, tak to má být,
Podivuhodnost
Podivuhodnost jest slepá,však havran nekráka nadarmo,v temných koutech pavouk bývá,v pavučine má mouchu, ktera hýká,hyne věk za věkem, a prastarých ubýva,az prijde temná to hodina,az vyprši čas jenž nám dávno utíká,temného dne na zemi, jenž se pod ní zlo ukrývá,až povstane temnota, jež pekelnému vězení uniká,bude jen zlost, utrpení a deathmetalová muzika,tak časy zapsala Belphegorova kronika.
Temný den nastal a démoni obživli,oheň, voda, země, vzduch, vsechy to živly,těmito silami oni lidstvu vládnou,a v nasich životech nehrají roli kladnou,jakmile uvidí človeka milého, jeho duši ukradnou,a pak lide čisti a svatí, pekelným ohňům propadnou,na zemi již nebude láska, ale smrt a bída,jen lidé zlí budou mít obrovská sídla,lidé poctiví budou bez domova, po ulicích chodit bos,toto se stane až v Česke Republice znovu zavládne Stanislav Gross,tento den bude každému zima až na kost,a možna i nadprirozeni ho budou mit dost,
pak nějaká osoba mu ukáže sekerou svoji zlost,
to se ukáže jestli má ten mladný politik odvahu a hrdost,
Radost
Radost je když jsou lide šťastní,když rozesmátá ústa jsou jim vlastní,veselost z nich plamení jako roj sršní,v jejich nitru je jim radost hlubší.
Nádherné usměvy,veselé výlevy,prapory blaženosti jsou vztyčeny k nebezké bráně,veselý smích, šťastné to tvaře, no nezní to krásně. Když to člověk slyší, hned by zkládal basně,starší lidi, z toho smíchu věčného, už pak bolí dásně.
Řeka
krásného dne říční voda teče a teče,stařík plave proti proudu chytají ho křeče,řeka teče dál a dál,vyplavyla mrtvé tělo tamhle opodál,řeka teče víc a víc,potapěči staříka hledali den, ale nic,řeka teče hrozně moc,chataři volají o pomoc,řeka se nám rozvodnila,a chatičky zaplavila,chatičky pak popadaly,a chataři nadávaly.
Tajemné Žblo
Za dávných dob, kdy tajemné oko hledělo vztříc osudu z nenávratna a kdy sedmerodubů plakalo nad zpálenou peřinou, existoval tajemný kult smrdutých ponožek. V této době existovali ještě tajemní, jež každého devátého úplňku pojedli pařez, jež po dalších třináct dní oplakávali. Znenadávna přiběhl stařec na hřbitov, avšak bylo již pozdě, hrob mlčel. Zničeho nic se na nebi oběvili démoni prastarého ohně thoghka-erzghzmagh-khul.