Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se"Pláč"
10. 12. 2000
0
0
1775
Autor
christi
Slzičky stékají po tváři smutné,
na tebe padají je to tak kruté,
měsíce utíkaj já stále čekám,
že jednou přijdeš sem myšlenkám říkám.
Nic není tak jak by asi být mělo,
ty nejsi tam kde by srdce tě chtělo,
s očima vlhkýma hlavu vstříc zvedám,
klíč lásky nazpátek stejně ti nedám.
Fajn, že si to sem šoupla, christi. Líbí se mi i prolog - je to fakt jako bys vytahla jeho fotku ze šuplíku.
Tynic: Najdeš v sobě odvahu, a dáš k dobru taky nějakej šuplíkovej kousek?
Prvni sloka zni moc nasilne. Jakoby si ji chtela napasovat do rymu, ale ona o to nestala. Druha je v tomto ohledu o mnoho povedenejsi. Jelikoz obsahove to neni spatny, mozna bych byt tebou spis vyjadrovala "sve pocity" vic volne. Ale ja jsem absolutni literarni barbar, takze mne ber s rezervou.
Najo to nasili v te prvni sloce je umyslne,chtela jsem dar duraz na ten pocit.Diky za kritiku.
Astalavista
11. 12. 2000
nelíbí se mi prolog, ale báseň je krásná tím, že city v ní nejsou dokonalé