báseň "Prvosenka malá"

Prvosenka malá

 

Na den prvního jara

probouzí se prvosenka malá,

přináší jarní pozdravení

chuť do života a k líbání.

 

Do přírody s milou si vyjdeme

jarem omámeni se toulat budeme

kousek po kousíčku svá tajemství

jak perníček loupat budeme.

Až touhou opilí, láska se nás zmocní,

to již budeme miláčku bezmocní.

 

Tisknu k sobě své rozechvělé tělo,

hladím vše a všude tam,

kam až mi lásko dovolíš.

Naše rty jsou rudé a vlhké od líbání,

tvá ňadra panensky čistá, pod blůzičkou

se vrtoší a tvé ruce hledají.

Knoflíček po knoflíčku, rozpínám Ti blůzičku,

chci Tě vidět celou celičkou,

i to co máš pod blůzičkou.

 

Ty moje lásko z počátku,

budu tě mít rád i pozpátku,

budeš moje dávná vzpomínka

má první prvosenka.

 

 

---