Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte secosi
15. 05. 2005
4
0
1380
Autor
Vytik
Nevyznám se v ženách.Blok a bariéra. Nedokáži říct co cítím a ztrácím rozum a možnost. Bojím se příležitosti a přenechávám ji ostatním. Než něco udělat, raději se v žalu utápím a doufám, že bude líp, že už mám vše za sebou. Lásku mi nabízenou odmítám a sám ji chci po těch kdo nenabízejí. Jsem slepý a nevím, neznám. Nerozumím ženám. nepoznám co si o mě myslí a říkám co mi slina na jazyk nosit nemá. Působím smutek a nepřináším štěstí. V mlčení mluvím a mlčím, když se mluvit má. Zoufám. Zoufám si sám a nevěřím si, lituji se, lituji se kvůli své lítosti. Můj vlastní obraz vytvořený v očích ostatních se mi tak vzdálil, že jej na sebe někdy oblékám jako roli, jako herec, co si jen tak odskočí a hraje muže. Už ani nevím, jestli mám přátele já nebo můj obraz. Vzdálil se mi a já nevím jak s ním zpět. Neumím se najít. Předstírám. Předstírám život.
Mně to připomíná Tebe...přesně takhle Tě vidim....jako ztraceného...SUE má pravdu..už se sakra prober...přestaň se litovat a buď muž...nebo aspoň dobrý herec...takový herec má ze svého partu dobrý pocit....ne?
CAMPANELLA
29. 05. 2005
Až vyskočí plamínek vzadu ve stáji na seně a schoří celá chalupa, nastane změna, třeba k lepšímu..:)
Stáj budiž COSI,
chalupa tvůj život, jen tak pro upřesnění..
připomíná mi to J. Paula Sartra, všechno je na ho*no, nic nemá smysl..*
tak už se prober!
/ale pokud potřebuješ politovat tak jsi na správném místě, tady tě každý krásně něžně polituje/