Poslední

Mrkvé kořeny

Vyndej si výkřik z pusy!
Tu kost co tě tak dusí!
Vyndej si výkřik z dlaně!
Vypadej odhodlaně!

Tohle je možná ten den,
který bude s definitivní platností už
poslední.

Své ruce vem, jdi ven
a ještě naposledy
se rozhlédní.

Možná máš za sebou jen pustou zem
dej ji svou krev a nech ji kvést.
Možná máš za sebou jen stíny stěn
obleč si vítr a nech se nést.

Jsme asi poslední děti
květin a objetí
dýcháme dech
mrtvého století
po všech cestách
vedoucích do pekla
hledáme slova,
jenž nám z úst utekla.

Mlčíme!

Vyndej si výkřik z pusy!

Stůj kdes zůstal stát,
stůj kdes zůstal stát,
stín tvůj, začal se bát.

Žít jenom žít až do chvíle poslední
dřív, než žhavé slunce naše stíny rozpustí.

Žít jen pár dní, dřív než přijde poslední
dřív než slova v nás ty černé stíny vyplaší.

Končíme!
Vyndej si výkřik z pusy!
Zůstaň tam kde jsi stál!
Tu kost co tě tak dusí,
dlouho jsi polykal!

Vyndej si výkřik z pusy!

---