Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSpravedlivý trest
19. 12. 2000
5
0
2110
Autor
šroubek
Dnes jsou mé oči jako ze skla
žiju
nebo si nalhávám,
že se jen ve snu usmívám
realitu bych neunesla.
Jen pro lásku, jen pro ni samu,
podléhám přesladkému klamu,
já hvězdy s nebe stahuji
a ty, co nemám, miluji
Rozpité světlo krouží tmou
a na mé rámě havran sedá,
zakráká svoje třikrát běda
zdá se, že pouhou náhodou.
Pletu si život s dětskou hrou.
A srdce v bahnu utopím,
když ze snu zbyde jenom stín.
Včera je dnes a dnes je zítra
ztrácím se v tiku hodinek
mé srdce, drobný kamínek
tone v slzách raného jitra
jsem drobnou lží
a náleží
mi za to právem odplata,
jenomže proč tak bohatá?
Taktak, miluju to, co nemám, a asi nikdy mít nebudu. Jaktože píšeš tolik nádherně? :c)
včera je dnes a dnes je zítra
signály odbíjejí zvuk dobrého jitra
jsem napůl rozespalý a napůl ještě v noční pauze
měl bych se smát, ale mám usměv Mikymauze
(nebo jak to je:)
s: to mi všichni. ideály jsou tu od toho, aby byly ideály, aby byly horko těžko dosažitelné (protože, pak by to nebyly ideály, ne? nebo se pletu?)
chyba: jsem na půl bdělý a napůl ještě v noční pauze!
(lásku bych zrušil; pá dá dá dááá)
zatraceně dobrý... až jendou vyrostu, chci psát jako ty :-)
myslím, že další tip to unese snadno
Šroubku, tohle mi vlezlo hned přímo do srdce. *
Taky miluji ty, co nemám.
A abych to trochu odlehčil: ten verš s havranem mi připomněl nesmrtelný verš počítačového šoumena R. Bébra: "A hardware kráká NOT-AND-OR".
Moc se mi tohle Tvé dílko libáčkuje...
poslední sloka je jak cinkání zvonečku, ale trochu nakyslé a šedosmutné. *