Psát chci

        Ležím na zemi a koukám z okna. Psát chci, avšak nevím o čem. Myšlenky přeskakují  a pouze se mi vysmívají.... V rádiu někdo piští, ale mně se to líbí.....

Venku je krásně....Psát chci, avšak o čem?

Vše již bylo někdy řečeno- napsáno, myšlenky byly vyřknuty, tak s čím novým mohu přijít já?

       Existuje něco, o čem ještě nikdo nepsal?....Pořád někdo piští a mně se to stále líbí...Tužka se mi vysmívá- "nic jsi, nic už nedokážeš"- to mi ta potvora říká. A já jí za pravdu musím dát.  Co se po mně vlastně chce? - Piš, vytvoř něco, dej život něčemu novému, neokoukanému. Napiš něco, co ještě  před tebou nikdo nenapsal.

Nehci plácat a papouškovat. Co mi tedy zbývá?...Nic?!...Ne, musím na něco přijít. Nehci psát pro dav lidí, chci psát pro sebe a ve jménu něčeho většího, než jsem já, i když malá pýcha ve mně hlodá a chce, aby má snaha byla oceněna. Ale kéž bych mohla svou pýchu hýčkat....Ale o čem psát mám?

      O lidech?...o lidské společnosti, ze které se mi zvedá žaludek ? ..O počasí, které se stále mění,... o zvířatech, kterým nikdo nerozumí?...O politice a jí podobné pavědy?..to nikoho nezajímá, jenom bych si vysloužila nenávist svých čtenářů a mě by to vnitřně neutěšovalo..O science-fictoin?..Štusy knih byly na toto téma napsány...Nemohu si na nic vzpomenout. Nic si nezasluhuje pozornost autorovu. ....Možná..-Příroda sama ,Matka Země, by si tuto pozornost zasluhovala. Ale kdo to bude číst? Pouze já a má pýcha, která zůstane nedoceněna.