Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZa hranicemi
03. 06. 2005
1
0
1713
Autor
Chareas
Po širých stráních
chodila sama
a ještě s bolestí
trhaných rán
Nikdo ji nepozval
vždy vtrhla násilím
chladně odervat
vlásek všech nadějí
A šepoty pláče
tichého zoufalství
zůstaly dál
v řečištích života
* * *
Po širých stráních
chodila
s úsměvem děsu
STÍNOVRAH
ledňáček
Tohle je prostě okamžitý pocit, nepřemýšlela jsem nad konstrukcí, jen jsem se musela z toho honem rychle dostat...
Jo ok, ale ta STÍNOVRAH, nebo kdo je tedy ten co tak běhal u úsměvem děsu?
cempe: já k tomu skutečně nemám co říci... Dle mého názoru je dílko natolik čitelné, že kdo nepozná, já neprozradím... nemohu, to prostě nejde...
A všem děkuji za názory a posílám úsměv !
Mě přijde ponurost těchto veršů jako by odstřižená z moc velkého kusu děsivých obrazů...nedýchá na mne z puklin mezi řádky nic "navíc" co by dalo všemu tomu rozměr a řád...(tím nechci říci že je to nesrozumitelné)...ale to je jenom můj pohled...asi nejsem moc pozitivně nalazen na dramata...asi to slunko :)...