Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Hoře

28. 07. 1999

1170

Autor

Bolek

Dav zahučel a ze středu vyšlehly šílené výkřiky. Za okamžik byl prostor prázdný. Na vlhké dlažbě mezi chuchvalci lidských údů rozkvetly krvavé skvrny... Z azurové klenby se snesla volně a beze spěchu zelená snítka klidu. Zatřepetala se a zvolna klesla na dusné ticho hrůzných okamžiků. Pak přišla ona... --- Stála tam dlouho nad purpurovými skvrnami, nad hrůzným divadlem římského kolosea. Shrbená žalem, bezmocná a hledající. Její tělo přijímalo bolest jako balzám a žal přinášel úlevu. Hodiny se rodily a hasly v bouři bolesti a mezi zášlehy beznaděje odcházel život. Nakonec i čas zavřel oči a šeď prostoru obklopila krvácející srdce... --- Když k ní přišli, uviděli jen beztvarou hmotu uprostřed rozkvetlé dlažby. Ležela rozprostřena mezi krvavou změtí jakoby chtěla obejmout svou první lásku. Když ji obrátili, nikdo ji nepoznal. Věděli jen, že to, na čem ležela, byla její dcerka.

kačka

20. 10. 1999

Dát tip

Bože, mráz mi běhá po zádech, ale krásně.. máš zvláštní styl popisu dramatu, oceňuji a přitahuje pozornost, jdu dál.. a díky za ten blízký námět. Zřejmě nebudeš povrchní člověk. Dík za studnu.

Špuntík

09. 08. 1999

Dát tip

To je skvělý, du na další.

slavek

01. 08. 1999

Dát tip

Bibša mi ukradla slova.
To je opravdu síla. Popravdě řečeno, rozbrečela mně. Nestydím se za ty slzy.

AZALIN

29. 07. 1999

Dát tip

Ja su ted tak trochu ozralej, ale presto nebo prave proto je tohle zatim prvni vec, kterou tady neska ctu, kera me zaujala v ty zaplave romantickejch blabolu..