Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dnes

03. 06. 2005
3
0
1202
Autor
Apricots

Dnes

 

Přicházím k hrobu,

je jich tu na tisíce -

ten poslední teď  zasypu.

Zemřelo, zhaslo to ve mně jako svíce.

 

Zcela tvá, čili úplně bez sebe,

koukala sem asi moc do nebe.

Jiskra je pryč a ten modrej kousek mně

pohřbím teď navždy do země.

 

Tvoje lživá slůvka

tenhle kámen ozdobí,

moje vzpomínky ze včerejška,

krátký epitaf mi vyrobí.

 

Budu ještě chvíli tady stát,

ronit slzy a ze všech sil tiše řvát.

Až usedne motýl na květ a slunce pohladí,

pak teprve půjdu dál zas život hrát.

 

Tahle bolest plave ve mně jako jed.

Nikdy, stále v duchu opakuju,

ve všech spojeních, časech a pádech.

Přeze všechnu znalost řádu neděkuju.

Vydechnout, zadržet a pak - zase nový nádech.

 

Proč? ptám se!

A proč ne? odpovídám!

I to přejde - to si klidně naslibuju,

však už brzy zase ráda poděkuju.


Alojs
18. 06. 2005
Dát tip
některé pasáže jsou ale dobrý, takže bych to jako Jeheheman tak tvrdě neodsoudil. dáme tip na začátek a uvidíme co dál :-)

Yasmínová
07. 06. 2005
Dát tip
a mě se to tedy líbí. Není to bůhví jaké, ale je to zevnitř. Je to z toho cítít. A to je důležité. t

Silvita
04. 06. 2005
Dát tip
pěkná barva (-:

Jeheheman
03. 06. 2005
Dát tip
umělče - špatný obsah i rýmy a rytmus. je to přímo hrozný,o)

Apricots
03. 06. 2005
Dát tip
Možná nejsem umělec na poli literárním, ale zkusit se má vše, ne?

supizmus
03. 06. 2005
Dát tip
zajímavé. fandím (: myslím si že je toto dílko dosti kvalitní

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru