Zpověď smyslů

Potkala jsem Neznaboha

jen dvě nohy v davu mnoha…

 

Není víry mezi výry.

Není víry mezi víry.

 

Minula mne. Z minula.

 

Viděla jsem křišťál koulet

drážku čela ryje do let

 

Nedolétne nedoletí

hladká kůže malých dětí

do nebe při „nebevzetí“.

Slyšela jsem padat smetí

na tváře zvrásnělé pleti.

 

Nepotkaná neznám Boha

Okorala ústa strohá

 

Víra oči uzavírá

Vidina   ta jenom zírá…

 

Minula jsem,     minula.

 

Naslibují šťastný let

do míst, kde již slábne led.

 

Nedolétne nedoletí

mámivé mé předsevzetí.

Tělo žere rozpad sněti.

V křiku rodím cizí děti

Čí jsem brána do prokletí?

 

Hltám símě Neznaboha

toho protřelého mnoha

 

Není síly tam kde sílí

siločáry…. Čarochvílí.

 

Minulá jsem        minulá.

 

Hmatám solí  budu bolet

V roli zatažených rolet.

 

Nedohlédnu nedohledím

na dno jámy v které sedím

vějička Já hřích svůj dědím

Dědička Já hřích svůj sdělím

          mrtvolám těm nedobdělým

---