Šachová partie o život

Na posteli ležel starý a nemocný muž.Vedle něj seděla jeho dospělá dcera a dávala mu na čelo studený obklad.Muž sebou v horečce divoce zmítal a něco vykřikoval.Měl zlý sen...

Zdálo se mu,že sedí u stolu v nějaké tmavé místnosti.Byly tam jediné dveře a u stolu byla ještě jedna prázdná židle.Náhle se dveře velmi pomalu otevřely.Když postava vešla,muž leknutím málem spadl ze židle.Postava byla celá v černém s kápí přes hlavu.Muž začal křičet a tlačit se do kouta místnosti...jeho dcera měla co dělat,aby svého otce udržela na posteli,jak sebou divoce házel křičel...Postava přišla ke stolu a posadila se.Promluvila tichým a chraplavým hlasem:"Neboj se,teď ještě nejsi v mojí moci.Každý,kdo stojí na hranici mezi životem a smrtí,má poslední šanci tady."Mávla rukou a na stole se objevily šachy."Pojď,posaď se."vyzvala ho."Budeme hrát,když vyhraju já,jsi můj.Když vyhraješ ty,nechám tě ještě žít."Muž,třesouc se po celém těle,si přisedl a díval se na scenérii před sebou.Na stole byly dřevěné a zřejmě velmi staré šachy.Postava měla černé,muž bílé.Táhne tedy první...Jeho dcera odešla pro nové obklady,konečně se její otec uklidnil...První tah udělal pěšcem před dámou.Postava čekala velmi dlouho,než udělala svůj tah...Když se dcera vrátila s obklady,měl její otec na rtech takřka triumfální úsměv...Hra mezitím pokračovala.Muži se poměrně dařilo.Vzal postavě oba střelce a jednoho koně,ona jemu zatím jen dva pěšce.Najednou udělala tah,jaký on vůbec nepředpokládal.Tah tak nesmyslný a zároveň tak promyšlený.Teprve teď si s hrůzou uvědomil,do jaké pasti ho vlákala."Šach mat."řekla...

Viděla,jak otci klesla ruka.Byl klidný,úplně klidný...