???

Monika a Marina s Erikou, tři kamarádky, které spojovalo víc, než jen upřímné přátelství. Na první pohled tak rozdílné, a přesto je spojovalo společné tajemství. Monika, hezká baculka a Erika, vysoká modelka, byly obě hnědooké brunetky. Marina naopak byla majitelkou světlých vlasů. Její tělo zvící barokních tvarů bylo snad původcem zakřiknuté povahy pohledné kamarádky. I teď když se Erika pohybovala v záři reflektorů a Monika měla nespočet ctitelů, byly na tom všechny tři přítelkyně v milostných vztazích úplně stejně. Nikdy by to před spolužáky nepřiznaly, ale stály na úplném počátku milostného života. Poslední panny ve třídě. A to bude Monice, nejstarší z kamarádek, za dva měsíce osmnáct.

Teď konečně začala holkám svítat nová naděje. Erika potkala Pana dokonalého. A protože dělaly vždycky všechno společně, brzy byly zamilované všechny tři.

První z děvčat, Erika, potkala bezkonkurenčně nejhezčího muže v okolí na after party, po jedné z řady více než zdařilých přehlídek. Amorův šíp jí zasáhl právě ve chvíli, kdy se rozhodovala mezi uzeným lososem a koktejlem z vařeného humra.

„Eriko,“ zaševelila za jejími zády zřejmě nejhloupější kolegyně z branže. Erika se otráveně otočila. „Seznam se s Callem“ zubila se ta husa, a Erika na okamžik oněměla. Stál před ní v dokonale padnoucím obleku, plavé vlasy sčesané dozadu, v obličeji s aristokratickými rysy hrál milý úsměv. Natahoval k ní ruku, a Erika si uvědomila, že v pravici drží prázdný talířek.

„Calvin“ představil se hlubokým hlasem „Calvin K.“.

Erice se zatočila hlava. „Ehm…já sem Erika“ vyhrkla konečně, a cítila jak rudne.

„Těší mě“ odvětil, a galantně jí políbil ruku.

Od té doby, jí Call zval na večeře do špičkových restaurací, a posílal jí květiny.

Monika byla ve své lásce poněkud skromnější. Každý týden chodily tři kamarádky cvičit aerobic do blízkého fitness centra. Nejdříve tam chodily z lásky k pohybu, později výhradně kvůli pohlednému barmanovi jménem Sebastián.

„Ahoj holky“ zazubil se Sebastián vesele. Jeho dvoumetrová postava v upnutém tričku vypadala k nakousnutí. Pod tenkou látkou hrály svaly, přes rameno měl přehozenou utěrku. Podal kamarádkám tři klíčky od skříněk. Jede pro Marinu, jeden pro Eriku. Ten třetí, poslední podržel jakoby zamyšleně v dlani.

„Za co?“ zeptal se. Monika se usmála. Strašně ráda by mu pusu věnovala, ale před holkama? Cítila se trochu hloupě, když Sebastián obešel pult a nastavil tvář. Rychle ho políbila, ale ne dost rychle, aby nepostřehla jemnou vůni jeho parfému. Sebastián se rozzářil jako sluníčko.

„Přijdeš ve středu na solárko?“ zeptal se jakoby na tom nijak zvlášť nezáleželo.

„Ne,“ odpověděla rychle, srdce jí tlouklo až v krku. Tohle ještě neudělala. „Přijď po službě na večeři.“ Holky na ní uznale zíraly. Opravdu ho pozvala na rande?

Marina svým kamarádkám nezáviděla. To vůbec ne. Ale pod tíhou jejich argumentů si začala připouštět, že spolužák Dominik nevypadá vůbec špatně. Sice není její typ, vygelované bodlinky a náušnice by tatínka zrovna nepotěšili, ale pod drsnou image se skrývalo zlaté srdce. Marina se natáhla, a dloubla Dominika do zad propiskou. Otočil se, a… bože, on se usmál!

„Nemáš kružítko?“ zeptala se Marina nevinně.

„Ne“ zamručel. „Já myslel, že mě chceš pozvat na rande.“

„Ty bys šel?“ vyjelo z Mariny. UPS!

„Co to tam máte?!“ ozval se zvýšený hlas matikářky.

„Rande“ odsekl Dominik.

Erika chodila s Calvinem několik měsíců, když jí Britský milionář pozval do svého papežského bytu. Nebyla hloupá, a bylo jasné, co bude po dobré večeři následovat. Usadil jí do měkoučkého dvojkřesla potaženého modrým sametem, a sedl si vedle. Usmíval se, hladil jí pěstěnou dlaní kolena v punčochách a zrychleně dýchal. Takhle zblízka vypadá na svých čtyřicet,  napadlo Eriku. Potom už se oddala jeho laskání.

Marina zatím spočívala v milující náruči svého Dominika. Miláček jí něžně líbal, svlékl si tričko bez rukávů a zatvářil se zkušeně.

Monika toho večera pozvala Sebastiána k sobě. Scházeli se střídavě u nich doma takřka obden, ale schůzky dosud probíhaly ve vší počestnosti. Monika se rozhodla, že dnes s tím musí něco udělat. Posadila se Sebastiánovi na klín a pusinkovala ho. Sebastián něžnosti náruživě opětoval. Když se polonazí přesunuli do Míšiny pohodlné postýlky měl na sobě jen džíny, ona byla spoře oděna do krajkových kalhotek a svůdné košilky. Jeho ruka šmátrala v krajkách, když mu v kapse zavibroval mobil. Teď Monika věděla, že to, co jí celo dobu tlačilo do stehna byl telefon. Sebastián se posadil na roh postele a stiskl příslušné tlačítko. „Ano mami?“ Chvíli hovořil, a ve finále se otočil na Moniku: „Promiň, ale máma chce sjet nakoupit“

Dominik se zatvářil zkušeně ještě několikrát, a v pauzách, které se mezi „mužnými“ výrazy postupně zkracovaly, urputně bojoval s přezkou Martinina pásku.

„Milášku, myslíš, že bys mi mohla pomoct?“ zeptal se bezmocně, s výrazem zoufalého mopse.

„Nemohla.“ Odpověděla Marina a svíjela se na posteli smíchy.

Erika na tom nebyla o moc lépe. I přes zřejmou snahu obou Calvin stále ještě „nemohl“

„No, tak já myslím, že půjdu“ uzavřela trapnou situaci Erika, a koutky malinových rtů jí zacukaly.

Když došla domů, zazvonil jí v kabelce mobil. Marina, ptá se, jestli by se mohla na chvilku zastavit. Erika bez váhání souhlasila. Sotva odemkla dveře bytu zazvonil přístroj pevné linky. Monika dorazila během deseti minut. Monika se ohlásila na příští hodinu, dvě.

Když holky přišly se Erika protáhla v křesle, a slastně zavrněla. Sdělila jim, že byla u Calla. Samozřejmě jim nepověděla všechno. Marina přiznala, že pozvala Dominika do své postele.

„Takže ste…?!“ vykřikla Monika.

„Ne“ odpověděly kamarádky jednohlasně. Všechny tři se rozesmály.