Světlo, já ne to pýr

Něco ze dna šuplete mých schématů slov.

Svítí mi světla,
svítí mi domem,
tma je jen v okně,
tam za rohem.
Pableskují domem,
zrůdy.
Tma je za rohem,
jeskyní stavby.
Uvnitř se už hýří obludy,
jak dostat světlo do tmy?,
abych jen nevzbudil
snílky netopýří,
obludy tu nejsou samy.
Svící,
spektrem volám to jsou oni.
Obludy tu nejsou,
na ty nevěřím,
hledím na netopýry.
A kdo to tu stojí?,
snad ne otčín,
netopýr.
Asi chce kázat,
o morálce by mlel.
Ostatní už visí
za nohy svých těl.
Ticho, pletu se .
On se jen skácel,
normálně omdlel,
a svíce uhořívá
mi vzhůru.

---