Je normálnost normální?

Kdo neni normalni,ten je vyjimecny Je naprosto normalni,ze kazdy je svim zpusobem vyjimecny

Asi že NIKDO z nás nemůže být nikdy pro druhé standartem... Tím pádem nikdo z nás nebude svým způsobem pro druhé normální.. ;-) Asi je potřeba hledat standart jinde.

Ale kde? kdo ví.. kdo to ví?

jo! taky z toho vyplývá, že ten standart nemůže udávat člověk. Tupounku, dobrý postřeh! ;-))

Lampáři: skvěle! Sláva C.S. Lewisovi!! provolávám já, také jím tak trochu odkojena ;-))

Neexistuje jasný doklad normálnosti. Je to subjektivní. Jak co pro koho.

A navíc je to prakticky úplně jedno.

Lampí .. trochu muhoru do života, byl to jen vtip, tak sory

_JiKO_ Já nésem naštvanej - jen mrzutej, že se nemám s kým hádat ... :o)))))) sorry ... seš holt oběť ... Blik !

aha uniklo mi že sme se sem přišli pohádat :-)

Myslím, Tupoune, žes to skoro trefil ... normální je nemýlím-li se od slova norma ( JiKo –ve slově norma nepochybně JE obsaženo slovo správné … protože je to VZOR - od normy se předpokládá, že bude správná i kdyby byly všechny výrobky podle ní uskutečněné zmetky - nesprávné normy totiž pozbývají smyslu... ). „Musel by být jedině někde zapsán nějaký řád normálnosti a dle něj by se všichni řídili…“ Tohle je slovo ! Norma … cosi napsaného – vzor – a my se teď marně pídíme po tom, kde je napsán a čím určen. Ovšem Ty, Tupoune ( zní to pejorativně, ale já za to nemůžu :o) … náhodou si Tě vážím … ) docházíš na základě této myšlenkové přesmyčky k tomu, že žádná norma neexistuje a tedy i slovo normální nemá platný význam. Ale… Když slyšíte lidi se hádat, většinou se hádají způsobem:"Jak by se ti asi líbilo, kdyby někdo něco takového provedl tobě?" ... "Dej mi kus pomeranče, já jsem ti taky dal!" ... A říkají to denně, malí i velcí ... Jenomže tím neříkají jenom, že se jim chování toho druhého nezamlouvá...dovolávají se určitého standardu chování, jehož znalost předpokládají i u toho druhého... A většinou se jim nedostane odpovědi: "S tím svým standardem se můžeš jít vycpat". Skoro pokaždé se oponent snaží dokázat, že jeho činnost v rozporu s tímto standardem není, nebo že má nějakou naprosto mimořádnou omluvu. Tvrdí, že v tomto naprosto mimořádném případě si má ten, co zabral místo jako první, sednout jinam, nebo že když kousek pomeranče dostal on, měly se věci dosela jinak, nebo že se přihodilo něco, co ho z povinnosti dostát slibu vyvazuje. Vlastně to vypadá, jako by se oba zúčastnění dovolávali jakéhosi zákona či pravidla poctivosti, slušného jednání, mravnosti, nebo jak tomu chcete říkat, na kterém se skutečně dohodli ... Normy – řádu … Kdyby ta norma neexistovala, mohli by se lidé rvát jako zvířata, ale ne hádat... Hádat se znamená ukazovat druhému člověku, že je na omylu - a o něco takového by nemělo smysl se pokoušet, kdyby neexistovala nějaká úmluva ohledně toho, co je správné a co špatné ... Nemělo by smysl říkat, že fotbalista fauluje, kdyby nebyla úmluva o tom, podle jakých pravidel se hraje fotbal. Nemělo by smysl tvrdit, že nacisté jednali špatně, kdyby správnost nebyla něčím skutečným, co znali oni stejně jako zbytek světa a čím se měli řídit… Kdyby neměli pojem o „správnosti“ – byl by důvod pro válku stejně malicherný, jako kdyby spojencům vadila barva vlasů jejich nepřátel … Nemůžete se ptát, kdo z lidí ten řád napsal a kde zjistil, že je "normální" ... a nemůžete to ani žádnému člověku vyvracet. Ten řád prostě je, a je tím, co nás dělá lidmi ... je to zákon ... pravidlo přirozenosti ( přirozenosti proto , že mu nikdo nemusí být učen ... předpokládá se, že ho všichni máme ... – to ovšem neznamená, že se nenajdou lidé, kteří ho nemají ... ale to samé platí třeba i o barvoslepých mezi vidoucími ... ). KDE se ta norma vzala a KDO ji napsal, to už je jiná věc - ( a jasně, že nám překáží - právě proto se snažíte dokázat, že nic takového není, ne? :o) ) Problém je ale v tom, že nepochybně existuje – v celkové světové /válka/ i osobní lidské /svědomí/ rovině. A vynucuje si respekt – pakliže ji budeme přehlížet v její společenské formě, zaplatíme za to odloučením od společnosti (pozor – nevyzdvihuji současnou společnost – ani netvrdím, že se podle této normy chová … jen o ní má jakési povědomí – a kdo normu překročí nějakým zásadním způsobem, je vyloučen i z téhle „nenormální“ společnosti ), pakliže ji budeme přehlížet v osobní rovině ( byť bychom si existenci tohoto řádu ze svého života intelektuálně odpreparovali a přesvědčili se, že nic takového nemáme a že za všechno může hloupá moralistická výchova našich rodičů ) – zaplatíme za to pravděpodobně vlastním štěstím – ten řád ( v tomto případě ho nazýváme ale „osobním morálním standardem“ … jako bychom si ho vymysleli sami … a jako kdybychom se ho nechtěli zoufale zbavit vždycky, když vidíme nějakou hezkou holku … ) je totiž silnější než intelekt. A je i silnější, než pudy … Člověk ovšem může tuhle normu dodržovat či porušovat podle vlastní volby. Tvrdit ale, že žádný takový zákon není, je /promiňte/ trochu hloupé. Rád se budu hádat dál Snad jsem nikoho nenaštval :o) Díky C.S. Lewisovi :o) Blik !

no Lampáři tou žlutou je tvůj názor výrazně pravdivější (teď mě napadá že normální je bíle podložený názor:-)))))))))))))))))) Ale klíííd já nejsem normální páš nikde není etalon _JiKa_ :-))

Vážná kritika je vážná literární kritika nebo jenom to, že to myslím vážně nebo ???... no to je konec konců jedno ... jestli se to takhle nemá používat nebo jestli Tě žlutá naštvala tak promiň ... ale uvítal bych spíš, kdybys mi ten názor (když už to není kritika :o)) rozdrtil na prášek ... nebo aspoň malilinkatou polemiku ... prosíííím :o) zdráv buď, Jiko ... blik !

Vtip je ve významu toho slova. Znamená totiž jen to, že něco jest stajné jako spousta dalších věcí a z hlediska statistického počtu se to stává standardní, průměrné normální. Vtip je v tom, že takto stanovená normálnost nic neříká o tom zda je věc SPRÁVNÁ !!! Normální ještě nutně neznamená správné (ve významu dobré prospěšné atp. ) z čehož ve své úvaze mylně vycházíš. Normální je to co je průměrné, nepřikládej tomu slovu větší význam. úvah na toto téma jsem viděl spoustu neřešíš nic nového

jediny co me napada, je vyrok dr. Cumickeho, ktery kdysi rekl neco v tom slyslu, ze jediny rozdil mezi nim a jeho pacienty je ten, ze on ma od bohnic(ci kde to byl) klic a muze vecer domu taky nemam rada slovo normalni...ani tu casto pokladanou otazku - jsi vubec normalni? kdyz nekdo udela neco neobvykleho.....

Díky JiKo, že jsi to napsal za mě a slušněji:-)

Nezaměňujte, plýs, "normální" a "běžné". To, co jako normální popisuje JiKo, je dobrá definice slova běžné. Specifikace normálnosti je mnohem obtížnější. Jde o to, že každý spatřuje normálnost trochu jinde. Pro každého je normální to, co on vidí jako správné (když mluvíme o týhle stránce významu, pochopitelně). Všeobecná normálnost je pak jakási zprůměrovaná normálnost každého jednotlivce.

Nv=(N1+N2+...Nx) / x ché :-)

normální, si myslim, je podobné jako přirozené, zkrátka je to to, co člověk udělá bez předešlé úvahy jak jsem někde slyšel: být normální v normálním světě, jíst hamburgery a pít kokakolu? vcelku bych, tupoune, řekl, žes to nevyjádřil zrovna nejšťastněji, my jsme ale chápaví a tušíme oč ti šlo, ne, ty opravdu nejsi normální