Vyznání

Nevím, ale dal jsem to jako epickou básničku.

Já to vím. Hledám tvůj unikající stín. Prcháš mi, já Tě nestíhám. Neumíš mě zarazit a máváš nadějí. Cítím chvění hlasu, hluchou němotu a další příznaky. Jsem bláznem a klamem. Úplně sametová - jsi. Víš to, nechceš. Rovnou zítra a pak ještě víc. Přivítáš noc oslavou. Samet se obtáčí vášní. Hřeje. Nevzpomínáš, máš jiné myšlenky. Pouhý stín ve tmě. Nic víc. Čekám na světlo a nic nedělám. Jsem opatrován hrou na zázrak. Kradu si naděje. Někomu jsem to označil za investici do nadějí. Takovej krystal křemene. Ztracená investice. Odjíždíš a už se mi nechceš vrátit.

---