Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Fednach, můj osud!

19. 06. 2005
2
0
1287
Autor
WhiteShadow

Fednach... je ohen ušlechtilého života, zakořeněný hluboko v duši člověka...

Kdybych jen pověděl o tom světlu,
možná, že šel bych rychle ke dnu.

Lidé bojí se čeho neznají,
a proto živím fednach, živím jej potají.

Není to správné, já to vím..
A přece..Já nepovím.

A možná, že stoupal bych k oblakům,
vstříc všem těm osudovým zázrakům.

Vlastně je to zcela jisté,
fednach...MY,..Já....VY jste!

Popřít lži předků, jak snadná věta.
Já však jsem stále zbabělá sketa.

Ležím tu na trávě a křídla otvírám.
Mohl bych letět, ale nevím kam.

Jednou říct budu muset, že jedním z těch opeřenců jsem.
Fednach je radost, ne zlý sen...

A proto ne dnes, mí milí drazí...
Nebo snad mám říct - vy sametoví vrazi?

Jste to vy, kdo rve mi křídla.
Fednach vře, má horká vřídla.

Nechci už lhát,..už nikdy více.
Fednach je osud, je to má svíce.

Ležím tu na trávě a jsem nahý..,
zvláštní to milovat své vlastní vrahy.


tristes
19. 06. 2005
Dát tip
některé pasáže se mi moc líbí...jinak ale nevím co si myslet..to mě dostalo..těžko pro mě říct

Rabb
19. 06. 2005
Dát tip
Jen dva řádky se mi tam nějak nezdají, ale jinak dobré... "Ležím tu na trávě a jsem nahý.., zvláštní to milovat své vlastní vrahy." Ten konec je nejlepší:) T

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru