Bez názvu XIV

Tak ptám se znova

troufám si znovu být

a čelit té vzpouře doteků

a pít jed slov

křič a nekřič zkaženou krev

a uvnitř křehký pln stisku

rozbitá noha kus hlíny

vzdala se samoty

tak dívej se na ty

kdo jedí kaviár z očí

čekají na tvůj příchod

slupka přátelství zabalena

ve slupce

a pozvánka lhářka předem

byla zde dřív než ty

láva a hniloba

deroucí se na povrch

a v tomhle chceš vážně žít

a hrůza převlečená společnice

tak zadrž ji a spal

na hrobu mrtvývh dětí

andělů blízkosti

co odnesou tě do bezpečí

poezie

tak zadž ji a spal

uštvanou v korytech

 

láska je stále stejná

---