Myšlenky

Proč každá myšlenka patří tobě?

Sotva zavřu oči, jsi tu.

Však ubližuji tím sama sobě,

ale jak nepoddávat se citu?

Vím, že jsi právě teď s ní.

Tak proč na tebe myslím stále?

Mému srdci krutě to zní.

Ptám se - jak to bude dále?

Přála bych si popohnat čas,

aby už to bylo za námi.

Věřím, že brzy budeš objímat mě zas

a nebudeme jen dobří známí.

Cítím to správně, to vím.

Není to boj či klání.

Tohle bude pak jen snem zlým.

Budeme spolu, nebude to jen zdání.

Za vše dobré, musí se platit.

Já platím svým čekáním.

Ty víš, že nechci tě ztratit

Bolí to, ale nikoho za to nehaním.

Jen trpělivě čekat,

to není vůbec snadné.

Vím, že musím vše na tobě nechat,

ale má víra chvílemi chladne.

Každý den se modlím k Bohu,

aby nám dal požehnání.

To je vše, co dělat mohu.

Vše má svůj čas zrání.

Každou noc o tobě sním,

to jediné mi zbývá.

Alespoň toto, že smím,

ale tak už někdy v životě to bývá.

Sním o dni, který bude náš.

Až uvěříš, že patříme sobě.

Ve mně spřízněnou duši máš,

snad dojde to brzy i tobě.

Kéž mohla bych se více snažit

a dokázat ti, že o tebe stojím.

Zklamání bolí,už nechci to zažít,

ale věř, že se bojím.