Pravoúhlá trojúhelníková rotace horizontálních evolučních vztahů - část dvanáctá - Mínus 3, 5 miliardy

sbírka

MÍNUS 3, 5 MILIARDY

napsal

František Janč

Pravoúhlá trojúhelníková rotace horizontálních evolučních vztahů

část dvanáctá

     „FGAG – kosterní soubor genů, cytoskeletární síťové proteiny a jejich vzájemná poloha,“ ta věta mně ležela na duši celé dva týdny. Vše je prosté – každý žijící organismus má nebo měl svého otce a matku a ti měli rovněž otce a matku – jinak bychom tady nebyli… Hlavní markery (= „typické“ znaky) shody a variability genetické informace musejí mít ve své zygotě (= oplozeném vajíčku) všichni lidé – jinak by to nebyli živí lidé, ale jiné organismy nebo by zygota, embryo či plod ukončily svoji pouť vesmírem generací ještě před zrozením nového samostatného jedince.

     Zkusil jsem si sestavit několik modelů, podíval by ses na ně,“ prohlásil ve dveřích můj syn Pavel. „Podívej se…

     Pozn. autora: následující text je opět až příliš odborný, je proto uveden kurzívou: Na Netu je napsáno, že na sto let lidského života lze počítat tři generace lidí. To znamená, že mám dva rodiče, čtyři prarodiče a osm předků před sto lety (2³), před dvěma tisíci lety by to bylo 2⁶⁰ = 1 152 920 000 000 000 000 různých lidí, ale tolik lidí na Zemi nežije a nežilo – ani kdybychom je sčítali dohromady, a protože současně ne všichni mají děti, byl téměř každý člověk žijící v roce JEDNA předkem nás všech žijících v současnosti nebo nebyl předkem vůbec nikoho, protože neměl žádné děti… Na této internetové stránce tvrdí, že předkové žijících lidí a žijících šimpanzů divergují (= vzdalují se ve svých znacích) od společného předka s typickým FGAG3 již 6 milionů let, což – podle mého názoru – člověka a šimpanze od sebe vzdaluje a sbližuje současně – , prý máme až 98 % genetických sekvencí téměř totožných.

     Jestliže dnes lidé znají FGAG člověka i šimpanze, protože přečetli a analyzovali DNA obou rodů, mohou matematickými metodami, při využití speciálních počítačových programů, zabránit narušení jeho klíčových částí tak, aby primát zůstal primátem a současně mohou přes počítače přerovnávat většinu nekosterní DNA jako puzzle tak dlouho, až souběžným zpětným výpočtem obou vybraných rodů sestaví FGAG3 pravděpodobného společného předka šimpanze i člověka. Pro mě je ta myšlenka velmi vzrušující: Nepracuje jeden počítačový program, ale současně několik počítačů a počítačových programů, které se vzájemně kontrolují, zpětně konvergují fylogenetický vývoj a porovnávají výsledky svých výpočtů. Jak bych ti to přiblížil –? Například šimpanze Mikiho z Pražské zoologické zahrady „posadíme“ do lodi někde na Vltavě, já „už jsem“ na jiné lodi na Labi, počítačové programy znají naše genetické kódy –  a výpočty je vracejí přes genom našich předků do minulosti tak, aby byly ve stejný okamžik na soutoku obou řek u Mělníka. Tam se musí oba počítané FGAG „shodovat“, protože náš předek byl naším společným předkem – a současně je to kontrola správnosti výpočtu. Při příliš velké odlišnosti výsledků je všechno špatně a je třeba začít znovu.“

     Můj vlastní syn mě v posledních dnech učil nečekaným úvahám, bylo to zneklidňující a současně velmi příjemné zjištění. Uvědomil jsem si mnohé. Je zajímavé, že člověk si často – bez „nakopnutí“ – neuvědomí souvislosti, i když se s nimi setkává nebo může setkávat na každém kroku. Jednou, je tomu již mnoho let – studoval jsem právě intenzivně fyziologii rostlin – jsem dostal lekci od svého bratra – soukromého zemědělce. Byl jsem tehdy přehlcen pojmy a úvahami o všech možných i nemožných faktorech, které potřebují rostliny pro svůj růst – světlo, teplo, voda, vzduch, minerální látky –, myslel jsem si, že chápu potřeby každé rostlinky dokonale. Pak jsem pomáhal bratrovi ve fóliovníku s přípravou záhonů – a chodníčky mezi záhony jsem prohazoval lopatou stejně i víc široké než byly záhony. Bratr přišel a zeptal se: „Proč jsou ty chodníčky tak široké?“ Tehdy jsem odpověděl: „Aby se ti dobře sbíraly okurky?“ Jeho odpověď byla nasnadě, ale mně – přehlceného vyčtenými fyziologickými hodnotami – zaskočila a „omráčila“: „Já ale nepotřebuji chodníčky, okurky potřebují záhony – – – !“

     „Tati,“ ozval se vedle mě můj syn, „posloucháš mě ještě?“

     „Poslouchám, ano, poslouchám.“

     „Já vím od tebe i od Anežky Markvartové, že podle vypočítané NcDNA dnes již lze vyrobit DNA ve formě odpovídajícího počtu chromozomů – a také jsem si vyzkoušel – upraveným programem Ontogeny World – zobrazit pravděpodobného předka člověka a šimpanze na monitoru – jde to!

     „Cože! Co jde – ?“

     „Prohlédnout si živého společného předka šimpanze a člověka na monitoru počítače.“

     „Jak víš, že je to společný předek – ?“

     „Já nic takového nevím, je to model, ale v PC PAG Computers Bio-Technology AG v Illinois tvrdí, že je to jeho kód, u nich v počítačích jsem také našel přehled již spočítaných fylogenetických rozcestníků pravděpodobného vývoje živých organismů na Zemi. Oni objevili klíčové vztahy, proměnné i konstanty, s pomocí kterých je možné vypočítat předky libovolných dvou organismů – pokud známe jejich NcDNA. Není to fantastické! A víš, co v jejich zatím utajovaném dokumentu ještě tvrdí, že jejich počítače sestavují i genomy živočichů slepých fylogenetických větví – tj. takových, jejichž existence již dávno skončila, protože neměli vůbec žádné potomky. A ještě jedna věc mě zaujala, velice často se jim stává, že sestaví a naklonují úplně nové organismy, které na Zemi nikdy nežily…“

     „Je-li to všechno skutečně možné - - -,“ pomyslel jsem si, „systematičtí zoologové se těšili, že analýza DNA nám umožní sestavit zoologický systém, který bude plně odpovídat původu druhů, ale nastal soumrak systematické zoologie, protože v soukromých PAG centrech oživí nejrůznější vymřelé organismy z fylogenetických větví vedoucích k v současnosti žijícím organismům, ale také živočichy ze slepých vývojových větví a – bohužel – i organismy, které ještě nespatřily světlo žádného z prošlých stovek miliónů let tohoto světa – anatomické a jiné znaky těch tvorů se budou lišit astronomicky a nebo titěrně nepatrně – klasické třídění ztratí smysl, protože třídy znaků kmenů, tříd, čeledí a rodů se změní v Gaussovy normály (= Gaussovy-Laplaceovy křivky).“ Jestliže bych naklonoval sám sebe – bylo by to pro řadu lidí nepřijatelné, ale – zdá se, že bych mohl současně naklonovat sám sebe, svého otce, svého dědečka a pradědečka současně – a fylogeneze se zhroutí!?

     V myšlenkách se mně objevovaly nové a nové nezodpovězené otázky, na které musím najít odpovědi – pokud odpovědi existují: Je bakterie se schopností vytvářet čistý lidský inzulín novým druhem? Pokud není –, jak velká musí být změna, aby vznikl nový druh? Je Saurik se srdcem savce novým druhem –? Je živočich, kterému přidáme dva nové umělé chromozomy novým druhem –? Jestliže zmenšíme počet chromozomů o dva, např. jejich fůzí, jestliže genetickou manipulací živočichům změníme pohlavní orgány…, získáme nové druhy – ? Jestliže spolu zkřížíme ovci a kozu, rajče a bramboru, jestliže vneseme růstové geny z drvodělky nebo sršně do normální včely medonosné a „geneticky sestrojíme“ obří supervčely, není to proti – – –, proti čemu vlastně – ?“

     „Tati, podle mého názoru je nezbytné klonováním ověřovat reálnou možnost existence vypočítaných tvorů – možná podobným způsobem jako to dělá paní Jana. Nemyslíš si, že náš Saurik je takovým pokusem?“

     Mlčel jsem, můj syn – zdálo se – vyčetl z internetu mnohem víc než kdokoli – včetně mě – čekal.

     „Víš, co dělají v Číně –? Po úspěšném naklonování živého organismu, porovnávají jeho znaky srovnávací neopaleontologií s dostupnými zkamenělinami a všemi jinými existujícími paleontologickými nálezy, co jen jich ve světě je – výsledkem jejich práce jsou fylogenetické počítačové rozcestníky, přes které musejí probíhat následné fylogenetické srovnávací výpočty jiných dvou organismů nebo rodů. Takových FGAG rozcestníků je – podle PC PAG Guangzhou v Číně –  již vypočítáno dvanáct tisíc pět set dvacet čtyři – takže toto schéma není z mojí hlavy, hledám jen souvislosti, ale na Netu je může vidět úplně každý, i když jedna věc mě bije do očí – nevím proč jsou nejvíce ukrývanými rozcestníky právě ty, které spojují původ bělochů, černochů, indiánů, asiatů…“

     „Až donedávna jsem žádné souvislosti neviděl,“ pomyslel jsem si, poslouchal jsem úvahy svého syna „nebiologa“ a nijak jsem je nekomentoval, v kontextu událostí posledních dnů mně připadaly logické, pravděpodobné – a mimořádně šílené současně.

     „Víš, tati, pokud existoval skutečně vývoj, my lidé nemáme společného předka pouze s primáty, ale také se všemi ostatními žijícími savci, ptáky, obojživelníky, rybami – a vůbec všemi živočichy – a asi také se všemi rostlinami a bakteriemi. Fylogenezi FGAG máme přímo před očima, je jen třeba ji pootočit ze současnosti do minulosti, např. – podívej se! Současné bakterie a pravěké bakterie musejí mít FGAG bakterie – jinak by nebyly bakteriemi. Fylogenezi máme přímo před očima – je pouze třeba ji otočit do minulosti – o plus devadesát stupňů:

Pravoúhlá trojúhelníková rotace

horizontálních evolučních vztahů žijících organismů

na vertikální evoluční vztahy vymřelých organismů

     „Myslím si, že hon na genom již začal, a že ti paní docentka Jana lhala.“

     „Pavle, proč si to myslíš?“

     „Víš, my dva si mimořádně dobře rozumíme!?“

     „Kdo si rozumí – s kým?“ zeptal jsem se nesoustředěně.

     „My dva s Anežkou. Napsala mně, že její maminka velmi dobře zná všechny detaily o anatomické stavbě Sauriků, ale nesmí o nich mluvit, je to prestižní závod – dostat se – co nejdále do minulosti při sestavování NcDNA našich předků. Od Anežky vím, že PAG centra jsou nejdál, ve svých výpočtech již dosáhla karbonu a mají velký náskok před ostatními, kteří povětšinou zatím uvíznuli v triasu – zdržují se tam hledáním fylogenetického rozcestníku vedoucího k těm největším dinosaurům.

     Víš dobře, že jsem donedávna na Netu hledal jenom nové počítačové hry, nyní jsem se na pár měsíců zaměřil na genetický výzkum – takovou záplavu informací jsem nečekal. Zjistil jsem, že dvě desítky nadnárodních genetických společností na několika tisících pracovištích po celém světě závodí – a cílem světového závodu není nic menšího než práh života před více než třemi miliardami a pěti sty miliony lety.

     Organizace jako CMA vydávají prohlášení Nehoráznost lidského klonování o nesprávnosti klonování lidských bytostí, ale výzkum je mnohem a mnohem dál, klonování člověka je dnes z vědeckého hlediska nezajímavé a teoreticky zvládnuté, kdybych já pracoval na podobných výzkumech, také bych neprovokoval veřejnost celého světa klonováním celého člověka, když bych mohl „tiše“ klonovat všechno ostatní a skládat písmena genetického kódu do jeho prapůvodního stavu v okamžiku zrození života na Zemi…

     Víš, že nanorobotici – a nověji i pikorobotici – na Netu tvrdí, že v genetickém kódu prapůvodních živých organismů bylo na počátku napsáno životně důležité poselství mimozemské nebo nějakou katastrofou zničené předcházející pozemské civilizace – bohužel se v průběhu stovek milionů let pomíchala všechna jeho „písmena“.

     Na internetu jsem zjistil, že věřící mnohých církví si myslí totéž, ale nechtějí, aby byl genetický kód zpětně analyzován, protože poselství do genetického kódu vložil sám Stvořitel nebo dokonce Bůh –, dovolím si podotknout s trochou nadsázky, že třeba – už v okamžiku stvoření světa – měl určité pochybnosti o smyslu života na Zemi –. Například tady, podívej se na internetové stránky PAG Guatemala – vidíš ten blikající text, přeložil jsem si ho, tvrdí, že – Pouze ti, kteří přečtou a pochopí, procitnou v ráji nesmrtelnosti. V článku pod ním nějaký kazatel z Guatemaly píše, že prý máme ještě šanci, protože Bůh zachrání a spasí pouze takový druh, který bude schopen – ještě před vlastním zničením (vymřením) – přečíst a pochopit jeho poselství – prý bylo uložené v DNA bakterií. Přesné datum, kdy bylo poselství ještě dokonale čitelné, prý odpovídá počtu párů bází naší lidské DNA – více než mínus 3 miliardy.

     A tady úplně dole na stránce někdo píše, že dinosauři zcela vymřeli také proto, že jejich vývoj probíhal nečekaným směrem a bylo zřejmé, že poselství nikdy nedokáží přečíst – myslíš si, že je to možné? Já jsem nevěřil ani jedněm, ale podívej se na obrazovku tohoto monitoru!“

     „Co je to?“

     „To jsem já ve věku jednoho roku! Paní Jana mě předevčírem odebrala kmenové buňky kostní dřeně, včera přečetla a zapsala NcDNA a dnes mně na disku poslala můj osobní genetický kód.“

     „To seš doopravdy ty, Pavle,“ projevil jsem nadšení dítěte, „pamatuji si tvé kudrnaté vlásky… Ale chvílemi – , co je to, jako kdyby se na obrazovce mělo objevit něco jiného – co je to za probleskující stíny?“

     „Nevím, ale mám tady od Anežky zkopírovaný i genetický kód našeho Disco Saurika Pentíka – i software, který používají v J.G.Mendel military AG, pustím ti ho?“

     „Co je to za software?“ Na obrazovce se pravděpodobně objevil čerstvě vylíhlý Discosauriscus bohemicus. „To už existuje software i pro obojživelníky?“ podivil jsem se.“

     „Nejen pro ně, v podstatě pro každého živočicha, kterého PAG centra analyzovala v průběhu posledních let – mimochodem –, víš co znamená zkratka PAG – ?“

     „Jistě, samozřejmě – plant, animal and microbe genomes!”

     “NE, já si myslím, že je to plant, animal and microbe GENESIS !!!” Dívej se! Chvílemi jsou i na tomto monitoru vidět podobné stíny jako při použití mého lidského kódu, jsou již zřetelnější – podle Anežky se objevují na pozadí téměř všech projekcí po spuštění nejnovějších verzí programů Ontogeny World. Původně se myslelo, že se jedná o chybu programu, ale stejně tak dobře by to mohl být vzkaz, který všichni hledají –, tady u těch největších stínů to brejknu – stopnu. Nyní se upřeně dívej 40 vteřin na střed obrazovky, poté zavři oči a zakloň hlavu hodně dozadu – uvidíš něco neuvěřitelného…“

- - -