Mé nyní

Vlasy mám stříbrem protkané,

únavou často splyhlá víčka.

Tělo tvar ještě jakž takž drží,

vevnitř už lehce zkornatělé

                                                 tepny,

lihospytectvím poškozené

                                                 buňky

    a možná i játra.

V archivu události se množí

                                                 - bez ladu

ve skladu kartotéky přibývají

                                                a prach na ně sedá

a čím dál hůř se v nich hledá.....

                                              .....oči už tak neslouží....

zatouží však ještě duše -

                                                - po čem ?

Druhá třetina života je rozehraná.

V Bibli požehnaná

                              léta Kristova

- přečerpaná.

Závidím Ježíši

                                  - ne jeho zmrtvýchvstání,

ale to ticho a mír po ukřižování.

  Vůbec netuším,

       co ještě mne život naučí.....

Překvapit se nechám

                                   - nespěchám.