Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePaměť zapomnětlivého
01. 07. 2005
3
0
1033
Autor
qubiq
Lidé se rodí, proto aby umírali
A umírají , aby se znovu narodili.
Život je nevyřešitelná rovnice, jehož smysl je nejasný.
Jediný výsledek jest roven památce toho co jsme zanechali,
počtem mincí, co na očích blízkých položili.
Mnohému, co jsme vzali a dali.
Ptám se, proč tolik lidí umírá samo
Rodí se s mnoho,
blízkého, neznámého i onoho.
Co se zapomene, to pak v životě schází.
Mezi svými vzpomínkami cítit se jek nazí.
Život je jak naříznuté lano,
někdy praskne, jindy překročené snadno.
Nejsmutnější osud je však zůstat sám.
¨Svou ruku, kus masa,lásky trám,
na onom konci ti podám.
Stůj klidně. Neboj se, není to klam.
poezie mi není moc blizká způsobem jakým vyjadřuje pocity a emoce. Přesto se najdou kousky, které k prorazí přes mé neporozumění a nějak mě zasáhnou. Tahle patří k ním.