Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVe starém stylu
Výběr: absurd, vesuvanka, Print
08. 07. 2005
11
0
2559
Autor
Siral
Čas hraje krásně na citeru To jenom lidé slyší tikat vteřiny
Člověk má srdce z parafínu
Knot páteře snadno vznětlivý
(pokud si lehneš naznak
plamen ti bude mířit z hrudi)
Horký parafín odtéká do břicha
a časem tuhne v strach
Máš ale duši ze včelího vosku
na plástvi hrudníku
Když jí upalují léta
moudře voní
A roztavený vosk pak
tuhne v svědomí
vesuvanko, promiň, nevšiml jsem si tvé kritiky ... jsem rád, že se ti líbí a děkuji za výběr!
Hrbol: Díky ti
Sarrah: taková křehká...
absurd: ten prolog se mi taky líbí ;)
Zuzulinka: Gracias ;)
DRAHT: Rád slyším...
Lulák: Trochu pálil v očích, ale zaujal i mě.
jenyk: ani nevíš, jak jsem rád, že se ti líbí... vznikala ve velkém klidu a nevěděl jsem, jestli v ní vůbec bude nějaké pnutí.
seci: já se tedy opakovat budu a děkuju
Toscana: To totiž potom na té citeře praskne jedna struna...
Díky všem za návštěvu a tipy!
Siral - ne, to pak pukne rovnou celá citera - a je definitivně po muzice. :(
Když jí upalují léta
moudře voní
A roztavený vosk pak
tuhne v svědomí
juj...ta je!
nádherná - jen s tou citerou bych byla opatrná, víš, někdy ty vteřiny netikají, ale dělají rány jak kovářský hamr (to když víš, že za pár okamžiků někoho ztratíš navždycky). TIP, pochopitelně.