Dva útržky

Má hlava je jako Madame Tussaud's

plná slavných myšlenek

a všechny z vosku

Nápady prší v meteorických rojích

a létavice inspirace se po výstřední dráze blíží k Zemi

Nedosažitelně krásná

Meteorit seškvařených vět po průletu atmosférou

leží v dýmajícím kráteru básně

Dopadl náhodou

Člověk není nic než dřevokazný brouk ve kmeni noci

S pouliční lampou z nestálého vosku na tykadle

se pokouší prokousat jejími letokruhy

A Měsíc se místy tváří jak hladový strakapoud

Světlo zatím vykrojuje sousta noci

nespavcům a sytým spáčům

Je to uklidňující vedět jaké máte místo v tomhle světě

I když svůj úkol nikdy nemůžeme za svůj život stihnout

Kmen noci zatím pořád přirůstá

Díkybohu