Videopoezie - Vzpomínka na Baronku

Videopoezie - Jan Zbořil (Zbora) - Moře

Audiofejeton - Košík

Videopoezie - Zdeněk Horner (Lyryk) - Ráj Chátří

Audiofejeton - LES

Videopoezie - Josef Straka

Audiofejeton - Holení

Videopoezie - Rebecca 13 - Tak čekám na počasí

Vzpomínka na Rebeccu.

Můj Písmák - IV.díl - Chatovačky aneb Jablkonoce

Jak už jsem naznačil vdruhém dílu, nejlepší byly chatovačky. Tím nemyslím rozpačitou zábavu po chatu, ale víkendové pařby do morku kostí na chatě některého zPísmáků, případně jeho nic netušících rodičů. Ty srazy bývaly mezigenerační. Nejmladší účastníci nedávno vyšli ze základní školy a nejstarší nedávno nastoupili do důchodu.

Videopoezie - Jan Zbořil (Zbora) - Akvárium

Videopoezie - Jana Martiníková (Janina) - dvě krátké básně

Videopoezie - Nataša Černá - Sdílené dýchání

Videopoezie - Irena Mondeková (Gora) - Metabolismus

Jaza křtí třetí sbírku

Poezie mezi Řádky: Jan ZBOŘIL / Saša KIRILOV

18. 5. 2023 19:45
Poezie mezi Řádky: Jan ZBOŘIL/Saša KIRILOV - II.
Kavárna Mezi řádky, Štefánikova 40, Praha 5 ,http://www.

Můj Písmák - III.díl - Autorská čtení - čítačky

Tak nějak tuším, že kdybych se nepřihlásil před bezmála dvaceti lety na Písmák, asi bych nepsal tak, jak píšu. Nejspíš bych nepsal vůbec. Je mi ale na tuty jasné, že bych nečetl na tolika autorských večerech. Dneska mě zpětně trochu mrzí, že jsem si nevedl nějakou knihu jízd po čteních, nebo tak něco.

Můj Písmák - II.díl - Proč jsem si nevzal Pištu Hufnágla

Docela by mě zajímalo, jestli se Písmáci scházeli, případně scházejí ještě někde tak intenzivně, jako vPraze. Mezi lety 2000 a 2010 se vhlavním městě konala alespoň jednou do týdne nějaká Písmácká hospoda, kde se spolu družily a hluboko do noci popíjely desítky autorů. Chodili jsme často do restaurace U růžového sadu na náměstí Jiřího zPoděbrad, na zahrádku na Pražačku, do pizzerie Luciano vNuslích, a později do STS Chvojkovice Brod tamtéž. Ve spoustě putyk jsme se sešli třeba jen jednou a příště si zase dali sraz jinde, podle toho, kdo setkání zrovna organizoval.

Poetika vsi

Vrhla do mínus dvaceti
v noci
v boudě
Nikdo ze stavení nevěděl

Příběh lesa

Ze smrků opadává jehličí…
Prší.
zajímá se dvouletý syn
Ale ne.

Literární smršť u Rebeccy13 v Bořeticích - 9.10.

Literární soutěž o Bořetické pero
nultý ročník 2021
Srdečně zveme
vsobotu 9. 10. 2021

Cesta do dětství

Jestli se ti stýská po dětství
jeď na sever
třeba do Úštěku
VAmerice mají indiáni rezervace

Lockdown

Houpačka vlese –
datel vyťukává
pouťovou melodii

Přátelé

Máte přátele. A máte jich dost. Nemyslím tak úplně ty na Facebooku. Myslím ty skutečné, kteří na vás nezapomenou hned, jak jim ztmavne obrazovka na mobilu.

Zkušenosti

Děti sbírají zkušenosti
dívají se nahoru
na sklopené hlavy dospělých
Zkoušejí napodobit jejich výraz

Nakupování

Chodím rád nakupovat. Na tom by jistě nebylo nic tak zvláštního, pokud bych byl žena. Jenže já žena zrovna dvakrát nejsem. Popravdě řečeno, celých 40 let, už zhruba od svého narození jsem muž.

Košík

Máte psa. A jezdíte s ním autobusem nebo vlakem. A co košík. Má.

Básníci on-line

https://www. youtube. com/playlist. list=PLfEGH366gTiUGl4pOzM5SZ5-2MkhopAVQ
Poezie, podobně jako hudba, dokáže v těžkých dobách zahnat strach, nebo jej přinejmenším opanovat.

Užitečná hodnocení z Lidl e-shopu

Pryžový materiál je lepkavý a sbírá těžká ocasní ploutev, prach atd. Kromě toho v přední části chodidla bohužel uniká obuv. Dobře. Vnější vrstva je lepkavá.

Hvězdy

Zapamatuj si tuto chvíli
jinak zapomeneš
zapomeneš
co jsem říkala

MDCLXXIV

Lesní studánka -
na dně se ksobě tisknou
čtyři lahváče

Pohádková

Nejsem si už úplně jistý
ale měl jsem, myslím
kdysi dívku
Šli jsme spolu odněkud

Směny

Svítá nad polem
v lese je ještě tma
sova houká na skřivana

Svoboda

Zítra je taky den
pozítří
a pak další
dny

Děti

Někdo
nevím už úplně přesně kdo
tedy nevím to vůbec
ale jde o to

Večer věnovaný před pěti lety zesnulé Písmácké autorce Baronce (Vlastě Bakalové)

Večer věnovaný Vlastě Bakalové (je to už pět let, kdy odešla nafurt do Nedělní kavárny)
Datum konání akce:22/11/2019Začátek konání:19. 00Místo konání:Prostor 39, Řehořova 33/39, Praha 3
Srdečně vás zveme na večer věnovaný Vlastě Bakalové, známe v i-časopisech pod pseudonymem Baronka, která před pěti lety odešla nafurt do Nedělní kavárny.
Ze sbírky Koně mého otce autorky a z další poezie přijdou číst Vlasty přátelé,

Literární festival Den poezie právě startuje

Desítky měst, stovky pořadů - čtrnáctidenní festival poezie právě začíná.
http://www. denpoezie. cz/
BaškaBatňoviceBerounBrnoDěčínDoksyFrýdek-MístekFulnekHavířovHodonínIvančiceJeseníkJičínJihlavaKadaňKarlovy VaryKosmonosyKralupy nad VltavouKroměřížKutná HoraLedeč nad SázavouLiberecLidiceLounyLovosiceObora u BoskovicOlomoucOstravaPardubicePlzeňPohořelicePrahaPrachaticePršticePříbramRajhradSedlčanySlanýSvitavyŠenovTýnec nad SázavouÚstí nad LabemValašské MeziříčíVeletinyVlachovo BřezíVonoklasyVsetínZnojmo

Autorské čtení - Egil, Zbora, Marhoul, Fontana - Mezi řádky - Smíchov - už v pondělí

Již toto pondělí 20. 5. proběhne od 19ti hodin v kavárně Mezi řádkyautorské čtení dvou písmáckých autorů:
Ladislav Zedník (Egil)
Jan Zbořil (Zbora)
dále vystoupí

Jedna báseň. Autoři čtou: nový pořad na ArtZóně

ČT ARrtZóna představuje nový pořadJedna báseň. Autoři čtou:
https://www. ceskatelevize. cz/specialy/artzona/tema/poezie
Zatím jsou tam 3 autoři, další budou přibývat.

Šance pro povídkáře a fejetonisty u Haliny na ČR2

Svoje texty posílejte Halině Pawlowské na adresudvojka@rozhlas. cz
a do předmětu napište Co Čech, to Němcová.
po–ne 12:05, repríza po–pá 20:30, so–ne 20:05
https://dvojka. rozhlas.

Víly

Vídáváš poslední dobou
nějak moc často víly
Krátíš si třeba takhle večer cestu lesem přes palouček
a vida

Sedm

Dnes už je to jasné
věda se na tom shodla scírkví
Velký třesk
udělal Bůh

Na cestě

Autobus
prudce vržený do mlhy ranní křižovatky
Uvnitř se seprané bundy trpělivě vzdouvají
v příboji zatáček

Vesmír

Předtím ti stačily dva bloky
hřiště
a trvanlivost skloněných bříz
na cestě do školy

Návštěva

Zase máš po čase
ruce položené
na tom domluveném ubruse
Mluvíš o sobě

Volební kalkulačka II.

15 otázka:
Česká republika by se měla zasadit o výstavbu kanálu Labe – Odra – Dunaj
A co to rovnou prokopat z Baltskýho do Středozemního. Jako mně je to jedno. Stejně všechno budou dál vozit kamioňáci po D jedničce, protože je to nejlevnější. Takže nevim, dál.

Volební kalkulačka

Předpokládám, že jste si ji zkusili všichni. Už ve chvíli, kdy člověk kliká na jednotlivé odpovědi, cítí tíhu, která je na něj kladena. Najednou jakoby měl skutečně tu moc něco svým klikem ovlivnit.
Pojďme se na to ale podívat od začátku s Jiřím K.

Příběhy slavných - Vítězslav Nezval

Odkaz na rozhlasový pořad:
Příběhy slavných - Vítězslav Nezval

Dort

Pes věděl, že dovnitř nesmí
pravidla byla jasná
jenže pes nebyl blbej
stál zadníma nohama venku

Revizor

Na kaštanech zežloutly listy
jako první upomínka podzimu
Revizor se prochází parkem
myslí na Slovenku zPrahy

26.1. - mezinárodní den autorského čtení Písmáckých autorů

Datum 26. 1. bylo ještě loni mezinárodním dnem celníků. Jelikož díky šen-genu toto archaické povolání ale prakticky zaniklo, bude se letos místo oslavy otevírání pasů oslavovat otevírání knih.

Pohovka Sigmunda Freuda

Mouchy spí.
Zdají se jim sny
lítací

Baronce

Ráno na konečnou
přivezla tramvaj poslední sníh
Z hospody vynášejí opilci ledovou skříň
s výpletem rudých tepen vlasů

Rock v poezii

http://hledani. rozhlas. cz/iradio/. defaultNavigation=+generic2%3A^%22%C4%8CRo+Vltava%22%24&query=&from=&to=&porad=101042x_Ro%28c%29k+v+poezii

Dříve

Na lízátka není fronta
jazyky a kolotoče
běží kolem nosních škvírek
olizuješ svoje spoje

Zpátky

Nemá smysl cokoli vysvětlovat
- jsi tady.
Nikdo tě nečekal
a ty nemůžeš čekat radost

Vlci

Na polštáři ráno otisky vlčích tlapek
dopolední papíry
smetáček
máš doma svoje děti

Labuť

Na druhém břehu už skrze šero
nevidíš, jestli to je zlomený kmen, kus
sloupu nebo postava. V tomto odbytém
kraji tam možná někdo krmí labuť.

Dům

V tomhle domě jsem bydlela celý život
Vzpomínám si
když se měnily dveře
nebo lampa na schodišti

Pěstitelské práce

Soudružka učitelka Brázdová byla přesně tím příkladem, kdy jméno taknějak předznamenává úděl. Neznali jsme sice její osobní život podrobně, ale co jsme věděli bylo, že se nikdy neprovdala, takže už od jejího narození zřejmě bylo rozhodnuto, že nás v páté třídě vyfasuje na pěstitelské práce. Hned poté, co jsme si v učebně začali ujasňovat, vekterých ročních obdobích dochází kpěstování a sklizni plodin, byl jsem se svou zimou vykázán za dveře, kde jsem ukřivděně vzpomínal, jak jsem na dědově zahrádce ve sněhu trhal kuličky až doposud tam přírodně skladované růžičkové kapusty a strefoval se s nimi do otevřených košů čínského zelí, kterétady byly ztéhož důvodu.
Jakmile roztál sníh, přišlo jaro a soudružka učitelka Brázdová nás vybavila motyčkami ze školního sklepa.

Batoh

Otevírá víka u popelnic
ukládá pečlivě věci do batohu
jakoby tam mezi nimi měl nějaký důležitý řád
– poslední jistotu života

Předvánočně - Cukrárna

Snědli své dorty
ona, i její britský manžel
co se celou tu dobu díval oknem na mokrou ulici
Odešli pro auto na záchytné parkoviště

Velikonoční inspekce v teplárně

Vbíhám do teplárny -
“Zastavte to.
Taje mi iglú“
Dívají se na mě ostnatě

Lyžařka

Pod blankytným nebem billboardu někdo sedí
Kousek výš
mezi ním
a tím nebem

Olina

Olina přijde domů
pracuje
od rána
posílá e-maily

Středa

Slzy při odpoledním trápení těla
na dřevěné židli
Dětským pokojem
vede v linoleu žlutá žíla

Stopařka

Hned ráno
u mých nehnutých dveří zvoní stopařka
vstávám a nevrle odhazuji sníh ze člunu
„to je nám jaro. “

Citáty o umění IV - K. Čapek

Umění je více nepokoj než jistota: vždycky je v něm veliká složka touhy.

K otázce autorských čtení a mazání děl na Písmáku

V neděli večer mě na Písmáku upoutala diskuse o autorských čteních, překypující jako obvykle angažovanými názory.
Bohužel autor diskusi smazal zrovna ve chvíli, kdy jsem se na ni pokoušel zareagovat. Jednalo se o citaci sloupku divadelního kritika Vojtěcha Varyše v týdeníku Reflex:
Never more takzvaným autorským čtením, zejména těm pořádaným nakladatelstvím Fra. Potkávají se na nich ti, co neumějí číst, s těmi, co neumějí psát.

Síla návratů

Vrátil jsem se
už mě nečekali
- zavírání okenic
za nimi kalné hlasy

Kateřina, Arnošt

Kateřina
Nakonec jsem v Osvětimi dostala lepší šaty
jela do Dachau
kde mi dali sbíječku

QUIZ: jak jste na tom se znalostmi písmáckých drbů?

Máte rádi básničky. Máte rádi povídky. Nebo máte raději diskuse, pletichy, drby a všeobecné veselí. Následující test vám prozradí, jak jste na tom.

Sklíčka, sklíčka rozsypanááá

Rád poslouchám Český rozhlas1 – Radiožurnál. Člověk se tam občas dozví i něco jiného, než kolik prodělala Iveta Bartošová kolapsů a Leoš Mareš naboural aut. Trochu mě ale vytáčí hudební dramaturgie, která se vyžívá v točení kolovrátku popových hitů odněkud z hluboké éry Supraphonu. Vyjímku tvoří jen církevní pořady se svými žalmy a vysílání pro rómy, ve kterém se pro změnu neustále tančí.

Výběr z programu kavárny Fra na leden.

pondělí 10/1/11, 19. 30h
Pravidelné čtení literárního serveru totem. cz.
Hosté Jonáš Zbořil a Ondřej Buddeus.

Mačkadla

Pravděpodobně jste si také všimli, že spousta prostředkůMHD je už opatřena mačkadly, po jejichž stisknutí se otevřou dveře. Abych se přiznal, nikdy jsem nepátral po jejich skutečném smyslu. Spíš mě fascinuje jejich fyzický kontakt s cestujícími.
Kupříkladu v metru se pohybuje zvláštní skupina lidí, kteří vždy vstávají s předstihem před ostatními ze svých vyhřátých sedaček a ještě než vlak zastaví, vrhnou se k mačkadlu a několikrát jej poctí svým dotekem, jako kdyby počet stisků byl v přímé úměře s rychlostí otevření dveří.

PETICE ZA ZŘÍZENÍ PÍSMÁCKÉHO SEZNAMU DĚL - POCHVALNA!

Pokud u svých textů stojíte jen o pochvalné reakce, podepište se prosím zde pod text do kolonky Přidat vlastní názor - kritiku.
Seznam by mohl být každý týden aktualizován v hlavním seznamu děl, aby tak všichni uživalelé měli možnost doplnit se do něj a aby zároveň ostatní uživatelé měli přehled, kdo nestojí o jakýkoli jejich ošklivý jedový názor.
----------------------------------
Jestliže se vás zde sejde více jak jeden, budu u správce serveru důsledně vyžadovat, aby ke kolonkám Autor stojí o hlubší kritiku a Autor nestojí o hlubší kritiku přidal ještě kolonku Autor stojí jen o hlubší pochvalnou kritiku.

POLICIE

Prostředkem parčíku u Jindřišské věže v centru Prahy vede chodníček. Včera večer jsem tam viděl nějakého mladíka velmi pečlivě čistit kapesníkem čajovou lžičku. „Á, pán je asi hygienik. “ pomyslil jsem si a pohled mi sklouzl na jeho kolegu na lavičce, zřejmě cukrovkáře, kterého zde zaskočila hodina inzulin.

O PŘÁTELÍCH od autora Norsko z biologického nadhledu

o přátelích
na dně nejsi tehdy, když nemáš co jíst, kde bydlet
nemáš-li práci, nebo jsi ztratil lásku
na dně jsi tehdy

Zemřela Viola Fischerová

http://kultura. idnes. cz/zemrela-basnirka-viola-fischerova-drzitelka-dvou-cen-magnesia-litera-121-/literatura. asp.

Underground VI.

Ve čtvrtek 11. 11. 2010 od 19:00 vás srdečně zveme do rozlehlého podzemí na šestý Večer kulturního magazínu Totem. cz spojený s oslavou 200.

Po volbách

Tak máme po volbách. Na titulní strany novin se zase vrátí fotky Helenky Vondráčkové a Ivetky Bartošové a bude zase chvíli klid. Z ulic postupně zmizí plakáty různých velikostí, z nichž se na nás v předvolebním období usmívali správní, spravedliví a plně uvědomělí kandidáti (místy řádně zušlechtěni lidovou tvořivostí), jejichž skautsky dobré úmysly v očích jsou podtrženy údernými hesly, které si svou nápaditostí leckdy nezadají s výkřiky z doby budování socialismu. Jen namísto usměvavé rolnice, zavěšené do neméně radostného horníka (co se nemohou dočkat, až začnou plnit plán), jsou pod nimi podepsáni optimismem sršící muži a ženy, kteří jsou za potřeby svých voličů ochotni obětovat zdraví a snad i život.

Celorepublikový program Dne poezie 2010

http://www. denpoezie. cz/index. html
Obzvláště by Vás mohlo zajímat, případně váže se k Písmáku:
sobota 20.

Čtení autorů Totemu + hosté - Fra

Nezapoměňte prosíme na říjnové čtení
autorů internetového kulturního magazínu Totem. cz v kavárně Fra.
(Šafaříkova 15, Praha 2).
Pondělí 25.

Poděkování za 30.9. a zase za dva roky

Děkuji všem (i jménem Noe1), kteří se zúčastnili.
Specielní poděkování pak patří dadíkové a JiKovi, kteří nevynechali ani jeden dvojročník a zúčastnili se již po čtvrté, za což jim oběma jistě poprávu patří titul Držák desetiletí.
Tentokrát bylo publikováno20 textů - všechny najdete pod kategorií 30. 10.

30.9.2010

Mile mne překvapilo
jak mi to ráno v zrcadle sluší
když večer nevypiju tolik rumu
I obul jsem si obě boty stejné

Klatovy a okolí - tuto sobotu 9.10.

Autorské čtení
Ondřej Zajac
Petr Štengl
Jan Zbořil

Kolmačka a Trojak v říjnu ve Fra

Vážení a dražení,
v říjnu a listopadu vystoupí ve Fradvě zásadní osobnosti soudobé české poezie, tak dovolte, bych vás o tom poinformoval. Je to
v úterý 12/10/2010Pavel Kolmačka, který přečte ze své nové sbírky Moře
a

Někdo

Někdo se zpil
leží v trávě
míč
zakopnutý přes plot hřiště

30.9.2010-upoutávka

Tak se rok sešel s rokem …
… a ještě jednou se rok sešel s rokem …
a ejhle - opět se v kalendáři blíží datum 30. 9.
Co je na tom dni tak zvláštního. Kromě toho, že 30.

Kolo

Předevčírem přivezené
už úplně velké kolo
opřené teď o zeď v garáži
tři dny vytrvale prší

Na rozloučenou

Věta ve tvaru noci
Břehy víček
strmě plující k vyprahlosti těla
Neklid světla

Underground VI.

Ve čtvrtek 27. května 2010 od 19:00se uskutečnídalší pravidelný večer kulturního magazínu Totem. cz v Undergroudu.
(Křižíkova 45, Praha-Karlín).

Pohled na soudobé umění a vztah k němu

Když jsem se procházel po nejvyšším patře Veletržního paláce, brala mě za rameno otázka, která zinstalací této sterilní expozice současného výtvarného umění bude příštími generacemi kunsthistoriků pojímána jako ona trvanlivá hodnota a která znich zmizí propadlem času. Naštěstí se to už za svého života nedozvím a tak si můžu vklidu užívat jejich případnou novost a nápaditost, sníž tolik lidí svádí bezcílný osobní boj, vůči níž mají jistý blok neschopnosti odrazit se od dokonale realistické tváře obrazů vlámských mistrů někam dál, kde není vše jasně ohraničené, prověřené časem, jisté.
Napadá mě paralela se soudobou poezií, žijící si svým utajeným životem vmalých literárních kavárnách a u nízkonákladových vydavatelů. Často se setkávám snázorem, že jsou to jen slova naskládaná ksobě bez ladu a skladu, vydávaná za vrchol imaginace.

citáty o umění III.

Vědec směřuje k zevšeobecnění jednotlivostí, umělec se snaží promítnout všeobecnost do jednotlivosti.
J. Frejka

Odstraňte Ladova Mikeše ze škol, žádají romští aktivisté

Romští aktivisté se pohoršují nad Josefem Ladou a jeho dílem Kocour Mikeš. Podle nich je v pasáži knihy, kde je Mikeš přepaden, svázán v pytli a hozen do vozu, projev rasizmu. „Milé děti, ti lidé byli cikáni,“ vysvětluje totiž Lada v pohádkové knize, kdo mluvícího kocoura ukradl.
Několik romských organizací vyjádřilo kvůli tomu „hluboké znepokojení“ a žádá ministryni školství Miroslavu Kopicovou, aby zamezila propagaci podobné literatury ve školách.

Vietnamské obchody

Moc rád chodím nakupovat k vietnamským obchodníkům. V okruhu 150 metrů okolo mého bydliště lze napočítat na 12 jejich provozoven, takže si můžu vybrat, na které z těch roztomilých tváří vykouzlím svou milou návštěvou šťastný úsměv. Vždy mě potěší, jak jsou veselí a vstřícní, a obzvláště, jak mají na vše pohotovou pravdivou odpověď. Když sekupříkladu zeptám, zda jsou tato jablka česká, Vietnamec začne kývat horlivě hlavou jak smrtka na orloji a s výrazem barokního anděla se dušuje: „áno, to ceskí“.

O umění II.

Umění je citová paměť člověka.
(Arnošt Lustig)

O umění I.

Umění spočívá ve strukturování něčeho, co je málo určité.
(Doc. PhDr. Jiří Šípek, CSc)

Další zbytečná diskuse o ničem aneb Lidové noviny píší i o Písmáku.

Během pár minulých dní na mě tolikrát z různých stran Písmáka vybafnul názor, že moderní poezie jsou jen slova taknějak splácaná do sebe bez ladu a skladu, vydávaná za vrchol imaginace ( http://www. pismak. cz/index. php.

Pohádka o tom, jak si písmáčtí autoři stojí za svými názory aneb reklama na Kamilovu novou sbírku.

„Tak to si rozumět nebudeme. “
Nebo něco v tom smyslu klepe do klávesnice rozzuřeně Kamil Sikora – 39 let, Ostrava.
„Každý, kdo píše ty splácaniny bez koncepce (hovoří o dílech ze Zlatého výběru, které měly tu čest být podrobeny jeho tu více, tu méně ironickému rozboru, jímž se snažil tu úspěšněji, tu méně úspěšné vytvořit dojem nadhledu nad tím, jak hluboce jimi opovrhuje) je idiot. Za tím si stojím.

Underground - 25.3.

Ve čtvrtek 25. března od 19 hodin Vás zveme na další kulturní večer Totemu do prostoru Undergroud (Křižíkova 45, Praha 8 - Karlín).
Uslyšíte výběr z poezie a prózy autorů publikujících na Totemu.
Své povídky přečte Jiří Chravátalias Rimmer.

Sen

Věta ve tvaru noci
Břehy víček
strmě plující k vyprahlosti těla
Neklid světla

Fra 8.3. - autorské čtení litwebů - hostem večera VIKI SHOCK

V pondělí 8. 3. 2010 od 19:30 hod. jste vítáni na autorském čtení kulturního magazínu Totem.

Naši odborníci vám rádi a s úsměvem poradí

Plavec
Jdu k rybníku
celou cestu si říkám:
nebudu se topit

Nesouměrná

Po dnech bez odpočinku
přestávám odhadovat přesnou velikost věcí
i jejich vzájemnou blízkost
některé knihy jsou zřejmě proto

Zlevněno aneb Klub krabicových her

Koupil jsem si víno v akci
— levné neberu nikdy
Jdu do parku
osvěžit se čerstvými rampouchy lamp ve způli omítnuté noci

Underground IV.

Ve čtvrtek 28. 1. od 19:00 proběhne další kulturní večer Totemu v Prostoru Underground.
(Prostor Underground, Křižíkova 45, Praha 8 - Karlín)
Texty autorů Totemu budou číst Naty a Zbora.

Autorské čtení kulturního magazínu Totem.cz ve FRA

V pondělí 25. 1. 2010 od 19:30 hod. jste opět v novém roce vítáni na autorské čtení kulturního magazínu Totem.

Jarek II.

Jarek jeřezník pracuje celý týden na víkend jezdí domů a dívá se jak kapky stékají po skle má rád když déšť sjíždí dolů po vší té krvi tam čistá rychlá voda tady za oknem

Jarek

Šel jsem za Jarkem Jarek má to číslo už dlouho Jarek je skoro vždycky doma má to číslo zavolám bude rád že se může opít Jarek mi poví co se tady za tu dobu stalo pak sejdu schody ke hřbitovu Jarek za mnou „za tu zeď Jarku za tu zeď s tebou už nejdu“

Mýty

Řeku brodí člověk jako kdyby chromý šel po hladině — soumrak slepě tají hranici těla

Sen

Jedu v autobuse vedle mě sedí moje babička děda stojí nad námi drží se tyče ptá se jí: „kam jedeš. “ babička se choulí a zírá do podlahy „je neděle“ říkám trochu podrážděně „jede ti na hrob“ oba mlčí babička nezvedne oči

Pohádka

V noci běžné jako jakýkoli den letmo uvidět rozsvícené okno ukrajinky nasazující v něm těsné žluté rukavice odnášejí v ohromných kýblech vodu někam do útrob tolik vody jako pro celou Ukrajinu

Autorské čtení ve Fra - Totem + Písmák - po 23.11.2009

V pondělí 23. 11. 2009 od 19:30h vás zveme na autorské čtení kulturního magazínu Totem. cz v kavárně a knihkupectví Fra (Agite/Fra, Šafaříkova 15, Praha 2), které se uskuteční v rámci Dne poezie, jehož kompletní program najdete na adrese www.

Večer v Undergroundu - host Jiří Dědeček

Ve čtvrtek 19. 11. 2009 od 19h vás zveme na večer kulturního magazínu Totem. cz v Undergroundu (Prostor Underground, Křižíkova 45, Praha 8).

Převozník

Přešla bouřkaodešla vodav sudech se uklidňuje hladinaNěkdona druhé straně řekyvytrvale mává na rozloučenou

11. ročník Dne poezie 10. - 23.listopadu 2009

11. ročník Dne poezie 10. – 23. listopadu 2009 letos na téma Virtuální svět TISKOVÁ ZPRÁVA Letošní, v pořadí již 11.

Právo

Kam by chodil. Dělat ostudu po hospodách. Mluvit snad s těma opilcema o mně která tady vychovávám jeho děti.

Dva krát B

Dopis A. Mohly to být koně Mohl to být vlas natažený mezi stromem B a číslicí 2 Otisk všech osmi kopyt reliéf vtlačený do pásu odcházejících vln
Dopis B. Ptají se po tobě nevím nic nemůžu určit přesnou hodinusmrti byl to překrásný výlet už se neuvidíme nerad chodím na hřbitovy živých lidí.

Sršně

Do okna zvenku narážejí sršně jsou děsivé podobně jako ti racci od Hitchcocka Sedím pod rozsvícenou lampou a čekám kdy se ozve zvuk tříštěného skla sršně vtrhnou dovnitř a vypijou mi pivo

Před koncertem

Vodka je tak čistásametové vílyshazují kožichy.

Lanovka

Sedačkycelé rozkojené mlékem citrusových ňader- padají z nich plné konveNahoře sajeme struky klasické dvoupatrové hospodyjen Hynais se drží opony matčiny taškyShlížíme na krajjenž malířsvou pestrobarevnou paletouvetkl v srdce básnířkyza další oponou sesere- Dalí jen pomrkáváPak už vleže hodnotíme úhel sjezdovkyzatímco pták vyřizuje rumje mu však nečekaně odepřen plotem lyžíjelikož se neúčastní závodů ve slalomusmutně odcházía přikrývá se po celém těle fotoaparátemDruhý admin mezitímvyškrtává z tabule přepravních podmínek nevhodné výrazya následně ji celou přeřazuje do jiné kategoriePo cestě zpátky ještě nakupujeme kameny do bota trpíme číslemvelikosti věcinakonec se nedopočítáváme jelikož některým veličinám schází nick zatímco jiným jich několik přebýváRánopoté odcházím nepozorovaně odvolit za plentu

Návod jak chytit myš

Chytit myš není nic těžkého Stačí vodka traktor a několik dětí

Pásy

Bezpečnostní pásy u všech sedadel Silnice je rovná – občas špatně značená objížďka nesmyslným směrem

Ropa

Celý život jsem ti nosil čerstvé květyProč teď na mém hrobubezcenná umělá hmota.

30

Teď, když už mají všechen čas sami pro sebe dělí je nepřekonatelná vzdálenost třiceti kilometrů Stejným třiceti kilometrům kterým dříve bránily děti, práce a unavené výmluvy brání teď klouby, moč a strach Bylo dětinské spoléhat na důchod Stále jen dopisy s popisem ztrát „Přijeď dříve, než se sejdeme v rodinném hrobu“

Podruhé

Uprostřed deštěnáhle prudký kašelŘekni kdykdy se mám vrátit do té řeky

Ty ryby

Ty ryby jsi nemusela cestou k vodě poztrácet Díváme se teď spolu tiše na ortopedický splav Jak je to smutné že se tam vzadu brázdám otevírají žábry

Norsko

Dopije rum a půjde spát od lednice je jen kousek do ložnice ruce utře do slipů při svlékání si určitě sedne obejme obřími pažemi mastný polštář ráno v klidu počká až se všichni žáci postaví

Rovina

Všude v kopcích plno trekingových bot tažených teplým bahnem Dítě se ohýbá pro kamínek pleskne něco jak nesmekavá podrážka dlouhé životnosti do toho bláta Nahoru je daleko dole trpělivě čekají auta

Drážďanská cena lyriky 2010

Drážďanská cena lyriky je vyhlašována každý druhý rok a v září 2010 bude udělena již poosmé. Cenu, která byla založena na podporu současné básnické tvorby a která je dotována částkou 5000 EUR, vypisuje primátor zemského hlavního města Drážďan. Uchazeči z německy mluvících zemí a z České republiky mohou být navrženi nakladatelstvími, redakcemi literárních časopisů, autorskými svazy či literárními sdruženími. Vítány jsou i přihlášky jednotlivců.

Budějovická

Potkávám v metru antické sochy s uraženými obličeji — jemně modelovaný prach na ramenou Ve stanicích se naklánějí na podstavcích přilínají k svému svetru

Jak jsem šel s košem

Sestupuji po schodech ve třetím patře potkávám černošku s dcerou a kastrolem zelňačky v jedné ušní dírce usínám jí na palci druhé nohy záhy mě však budí potápěči stavím se do řady a postupně vysvětluji několik nevysvětlitelných jevů potápěči bleskusvodně mizí mezi stromy a tak zůstávám s černoškou a nahou dcerou v mezipatře nevím co říct tak neříkám nic aniž bych jakkoli mluvil potápěči se naštěstí vracejí právě včas a šnorchlují v zelňačce černoška jim struky ucpává otvory a tváří se nepřítomně na to už se nemohu dívat tak beru černou dceru do chléva kde ji učím stloukat kříž v přetvářce že je to akrobatický jelen v tu ránu potápěči vysklívají ploutvemi okna a působí nezpůsobně setrvávám vysoko v budhistickém posedu a nechávám se požírat hmyzem okolo černé ráno vstávám a napjatě sleduji soutěž proutkařů voda praská a černoška vysvléká další dceru z banánového listu

Dveře

Devadesáté výročí narození — žádné svíčky jen mimochodem čistě povlečená peřina Sešly se tu tři sudičky s nastavenými dlaněmi

Velký dům

Nakonec postavili velký dům tak obrovský že se v něm mohou po celý život úspěšně míjet nepřítomné fotografie na zdech tvrdá abstinence dětského pokojeticho velkého domu

Momentky

Přihnal se déšť — ještě rum a pivo sedět koukat jak kape nic moc slejvák asi tak na ještě jeden rum a pivo *** Děti sedí okolo stolu a malují obraz podle předlohy venku sníh postupně sjednotí tvary aut *** Stojí u výtahu v ruce tašku červené svítí má mléko tvaroh boty se sešlapanou patou pojede až nahoru

Fotbalová

Zurrich vyhrává nad Slavií5:0 Sparťanská hospoda řve při každém gólu smíchy Až národní tým náhodou vyhraje mistrovství chytneme se všichni kolem ramen a budem trpět vlastenectvím

Ona

přinese odnese ví, co kde je co kam patří přesně pozná kdy je čas uvařit čaj a vyhodit koš odveze děti do školky do školy na svatbu striktně udržuje růže v předzahrádce

Petřík

naseká špalkyumí zabít rukou králíkaa posbírat vajíčkadokáže vyjets traktorem z garážezná kohouty ve sklepě a umí s nimi excelentně otáčetví, jak se natírá plot a seká trávajednou dokonce vyhrál turnajchráněných dílen v šipkáchněkoho takovéhotady nakonec vlastně potřebovali

Rybník

Už v něm zbýval jen malý kousek když odněkud ucítil jasnou vůni bahna z rybníku za rodným domem — náhlý obraz dětských stop v tom bahně (nedalo se z něj vytvarovat nic, krom koule, hozené ve spěchu naněčí záda) Ruce doposud spočívající na škrobeném povlečení začaly z peřiny hnětat nepřesný tvar

Letecky

Seděl na zastávce uprostřed střepů z vypitých lahví a mastných obalů se zkroucenými logy kolonizátorů průmyslového stravování projíždějící auta batikovala jeho kalhoty zbytkem první letošní nadílky nepohnul se ani když zastavil autobus potažený reklamou na báječnou dovolenou pro celou rodinu

Interview s uklízečkou

Vracím se domů pozdě ráno za dveřmi potkávám uklízečku „dobrý den“ tvrdí mi do očí a mlaská hadrem o podlahu Gestikuluji jak přetržený a nazouvám si brusle „Dnes nám přituhlo“ říká Kývám hlavou od brady až k patě a hledám klíče ke kočárkárně „jdete si dnes vyjet se svým kočárem. “ ptá se a bezelstně topí hadr v kýblu „Ano, ano“ odpovídám „ráno jak stvořené k projížďce“ a chválím vůni saponátu „Jen se nedělejte“ vzpřímí se najednou na koštěti „už vás dlouho pozoruji. “

Vypínače

** Vypnuli televizi — všude tma všude tma tak černá že se tam tisknou obrysy postav z večerního seriálu *** Zhasli — svlékali se potmě lehli k sobě z opačných stran postele čekali, až se něco pohne až někdo do tmy něco řekne

30.9.2008

V tramvaji nade mnou stojí vrásčitá žena upřeně opírám zrak o sklo a tvářím se zamyšleně sedá mi na klín a tepnami proniká do mých vlasů cítím, jak mi krev stéká po temeni přesto vynáším z batohu mobilní telefon a holduji zprávám zprava se ke mně v tu chvíli blíží muž a táže se rozkazovacím tónem: „to tu ženu nemůžete pustit. “ připažuji a slyším jak se trhají šlachy najednou se všichni kývají a já nevím co s rukama sunu si je až po lokty do úst, abych nemusel odpovídat pán se nedůstojně vzdaluje a u dveří hraje s revizorem hru na zbloudilého Itala vystupuji hned na další zastávce a zastavuji se s učitelem matematiky v družném hovoru o řízcích okolo nás pobíhá několik dětí a vesele mi olizují krev ze zad jakési ženě se to nezdá etické a tak volá na manžela, který právě zamyká řeznictví oba mi pak nemotorně limuzínou přejíždějí přes žebra učitel odstupuje a na kalkulačce počítá pravděpodobnost reinkarnace v sovu z restaurací vybíhají milé čínské servírky a plynulou češtinou ode mne odkupují orgány dívám se vzhůru a přemýšlím o finanční krizi středního věku .

Stlejda Véna

Zajel do garáže svou bílou škodovkou – a mohlo by se zdát že dřímá třímaje v rukou otěž povozů Pak vstal vyklonil se z okna – a na celou ves řvalhopla. mám kuchyň plnou beranů --- …a kouřil kouřil jak oheň při slejváku a když se vracel pil vodu rakům a protože byl kopec strmý pad na všechny čtyři hrabal v hlíně couval vstával z lopaty funebrákům

Čistě politická úvaha nad věcmi všedními

V noci se vzbudíš a vidíš jak v okně holub brousí zobák o ocílku až jiskry baletí po pokoji bereš z nočního stolku svářečskou helmu a pozpátku vrávoráš k věšáku abys vyměnil žárovky v kapsách kalhot rázem s úlekem zjišťuješ že se za dveřmi páře noční košile a ty ji nedokážeš zadržet před odchodem do spižírny bereš dvě štangle salámu a vybíháš před dům kde mávneš na nejbližší cirkulárku vrazíš jí zásuvku do zástrčky a rozložíš skládací metr v domnění že jde o provazový most najednou upoutá tvou pozornost žebřík přepočítáš špricle a odneseš ho do výtahu kde mačkáš zběsile všechna tlačítka a když se rozsvítí zvonek otevře ti sousedka s kotelníkem hodíš si utěrku přes předloktí a pospícháš zpátky do bytu kde mezitím holubice zahnízdila v umyvadle a stahuje si kalhotky zakryješ si oči maďarskou vlajkou a snažíš se koukat jinam ale koupelna je plná vajec a trenek běžíš do lednice pro čabajku a po cestě podpisuješ mírové smlouvy na prahu tě ale přepadají a tak jsi hnán rozpaky až do kotelny kde se vyjímá před kotelníkem sousedka z podprsenky snímáš maďarskou vlajku a přeměřuješ půdorysy jedna strana domu chybí

Obrazy

Portrét od Sochora
Portrét muže od Sochora — stejný se teď motá mezi stoly lemtá pivo (teče mu po vousech) a hlasitě se řehní pak se skácí na židli roztrhne košili a něco zařve najednou ztichne a dívá se ven z obrazu stejně jako před rokem 1890 V galerii Jeden by se do toho obrazu nechal zarámovat. Nahoře nebe dole nějaká louka s nějakou ženou ledabyle pohozenou na té louce v dáli děti všichni nazí smějí se a zřetelně pohybují rukama Ve vedlejší místnosti myslivec s puškou hasí si to k nim na mopedu po okoralé cestě Prohnutá cikánka na protější zdi mu k tomu hraje na housle Uprostřed všeho ční stojan s obrovitým rakovinovým plátnem na něm z tmy doutnají rudé vředy

Busty

Stíny se bojí tmy podobně jako spálené tváře ručníků a zrcadla ohně pronikají přes konce prstů na patra Sklep nezná skepsi kolem psi, výtah a zvláštní pocit nosnosti kostí Ráno stínům nabývají břicha hmotností scházejí po schodech a rukama pletou vlákna do žárovek Ve sklepě jsou v té chvíli zásuvky, štafle, zámky a zárodek opilosti Venku bronzové monolity svou strnulostí napodobují postavy nelze je zastavit ani zpomalit jen tmou odstínit

Ometání

Sundal kabát a odhrnul sníh z auta toporně svíral v ruce škrabku na led Stál před svým domem s nastartovaným autem a upřeně se díval do oken

Cesta z Dolního Libochova do Spodní Sžírné

Šel jsem onehdá z Dolního Libochova do Spodní Sžírné. Po cestě mě zastavuje cyklista. Sesedám mu z kola a ptám se ho na cestu. Děkuje a mává na rozloučenou, aniž by tušil, že mě poslal na opačnou stranu.

Vrakoviště

Kostry aut obírané hnáty kleští ve vratech chlap co nechal svou ženu na palubce ptá se co dostane za ten vrak

Soužití

Autobusová zastávka, půl hodiny po půlnoci. Dvě postavy čekají na zřejmě poslední takzvaně denní spoj. On, vysoký, mohutný, dlouhé vlasy, kožená bunda, čtyřicítka na krku. Ona, mladá, drobná, bílý kabát, ruka na madle bílého kočárku.

Kardiologická

Několik hlav kolem stolu zalomených v půli oka Venku sníh a vata střídavě v řádcích Kolébání kolem elektrické zásuvky — zapojit lze žárovka šlehač hlubinné čerpadlo Některé hadice jsou ucpány jiné ne Střídavě tepe dlouhá přerušovaná čára

Teleskopická

Povídal o tom co bude nic nezůstane a nic nebude obnoveno …ale to už je vlastně minulost ze které se s budoucností prolíná jen traverza o dvou koncích z nichž jeden se za určitých okolností dá směle označit jako začátek Zvláštní na tom je, že začátkem lze nazvat vždy pouze jeden libovolný konec přičemž všechny ostatní musí dostát svému jménu V konečném důsledku je tak nekonečnost souhrnem mnoha konců a jednoho počátku

Název si dosaďte sami - minisoutěž

Několik lidí se neslyšně pohybovalo po můstku přes vodu vždy, když jeden došel, dvanáct jiných se vrátilo bylo pochmourno a slunce moc nesvítilo pak se to ale stalo sice docela pozdě dalo by se říci s křížkem po funuse ale nakonec přece

Obkroužený

Mám tě plnou spíž – všechny sklenky jsou otočené dnem vzhůru jednu otevřít přes noc zkazíš se mi --- Dole v údolí světla topí řeku přijdeš tam se džbánem vína utrhnout v uchu proud --- Vytrhnu ti vlas a omotám jím zápěstí – s každým uzlem přibude jedno dítě jak se krátí usycháš štěstím ztracené krve --- Ve rtech srší krok zrcadla do zad se tiskne višňový sad opadal dřív než jsi stihla rukama pohladit kopřivy

Otázky

Ptají se zda může být člověk bez rukou a nohou šťastný podivné otázky jestli může být šťastný člověk ve studni člověk bez jazyka uší očí vystupují z aut a mají svou brilantní definici štěstí podepřenou berlemi

Ale no tak...

Po zkoušce jste se rozlezli bůhvíkam ; občas někoho potkáš a zjišťuješ že je stejný i když třeba mluví jinak a tváří se vážněji …a říká ti brachu jó život to já už poznal. ; vidíš tady tu jizvu to tenkrát… Kývneš a podíváš se jinam… Pamatuješ na Zuzanu. má tři děti šest let do důchodu a někde nějakej nález Neřekneš, že dvě jsou tvoje a brečíš až když mávneš

Diktáty - miniaturismy a hájkuismy

Diktát před prahem zameteno za nehtem špína *tažná stáda dřevěná ohrada *utišils vítr v korunách utiš i vítr ve vlasech *zatápíš třískami pálíš trámy *hořící lampion dítě s prázdnýma rukama *letáky i noviny zakrývají slupky od brambor *moucha za sklem druhá venku *rýže na poli voda na nebi *pes na řetězu kruhy v obilí *kovové klíče zámek z PVC *kupky sena jistota zimy Diktát II těsně po vysvěcení ďábel to bere zadem *smazat všechny zprávy. jeden stisk *tlustá čára za minulostí čím dál čerchovanější *staří jazzoví muzikanti se po koncertě opíjí .

Obýváková party

Knihovna byla zasypána ze dvou třetin bramboramipříchozí si zouvali boty a vyndavali škrabky na nohyhovoříce spolu pomocí encyklopédie v níž bylo na každé desáté straně zlatými písmeny vyvedeno slovo lež a tak někteří leželi, zatímco jiní vypřahali hlavy z opratí a stoupaje si na špičky hřebíků nutili zdi k rozestoupení avšak nikdy nebylo brzo a noc se od kurníku ke kurníku vláčela s krabicí řinčících růženců omotávajíc je kohoutům okolo hlasivek při svítání škubla

Topení

Pod břehem řeky jsou skryté oči koťat když v létě vylézáš z vody do chodidla se ti zařízne něco střep ostrý kámen – říkáš si nebo zapomenutý rybářův háček zaskočí těkdyž z kůže vytáhneš malý drápek

Uši nestrhá

Na skalnatém ostrohuKameny —kámen na kameníHraddobyly stromyUši nestrháŘeka nepustí k sobě břehyVe džbánuje málo místapro povodeňCestouZpívatpotichu — chvíliaby se obrácené kameny usadily

ŠÉFREDAKTOŘI ODEJDĚTE!!! - petice za odchod Armanda (Koulese a Koulese 1-?) z funkce šéfredaktora a znovuobnovení funkční redakce.

Nuže, déle jak půl roku od korunovace Armanda a vyřčení souhrnu jeho novoročních slibů, předsevzetí a přání, se neudálo nic, co by se alespoň nějakým způsobem blížilo jejich zhmotnění (cizím slovem realizaci). Například (cituji): "Nejpozději vprůběhu března bychom rádi, aby vyšlo první číslo oficiálního písmáckého časopisu". Bohuželnikde není zmíněn letopočet a formulka (ne ta A. Sennova) "rádi bychom" odkazuje celý projekt spíše do oblasti snů a imaginací (celý blábol si můžete přečíst zde: http://www.

Úvahy theologické I.

Není dvakrát tentýž pes ani klasy se nerovnají sobě dvě stejná nebe vlidech nejsouTak jak to tedy je. jak je to.

Přehoz

Vlasec přetrhne hladinu –háčkem zní stahuješ oponu nebešvihem ji hodíš přes záda ženěkdyž na ní vyjdou hvězdystane se hedvábným úhořem

Pro kladivo a hřebíky

Přesazuješ sukulentydo velkých květináčů– do květináčů tak velkýchže bych se do jednoho znichvešel celý sám– i se svou rakvíbych se do něj vešeldíváš se při tom přísněa obočí přísně vraštíšjáse pomalu zvedáma odcházím do železářství

Výlet

Pulzuje –srna se zastavíproti větru slyší hlasy– neví kam skočitděti u rozpadlé stodolypečou buřtya mastnými prstykrmí psapočítáš barvy omítek– vede šedái když už se to pestří
na návsi stojí opravený zámeka rozbitá škoda– sedačky lemují ohništěv hospodě je ještě zavřenočpí savonení pivonevaří seněkdo šlape na koleta za ním tlačí– mužský na silnicích vždycky vedoustádov ohradě se bijou beraniovce bečípotok tečeznačky se ztrácíaby se za chvíli našly jinde.

Balada pro včerejšího předpůlnočního diváka druhého kanálu k výročí 1700 let od vyleštění lokte, aneb jen pro zasvětdcené

mluvil včera bard opile– kořeny cizích stromů k sobě rovnal a v opojení výměnou tekutinstavěl dům z nepálených cihel valaškou mátožně vyháněl škvory z puklého rentdlíku– trestal gauča zachraňoval život před umrznutím poezií.

Pět textů věnovaných pěti lidem

Ve skle
Rozhodujiže už nepřijdeš– nemůžeš přijítkdyž jsi vytěsněna sklemObrazy trvají na svých místechna místech posledního spočinutíspočinutí ve sklea pod sklemNa spočinutíkteré je sklem hnánoa sklem vyháněnona spočinutíkteré zasklíma zároveň vysklím
Tma
Pro naprostou tmunevidíš světlakterá svítí vdruhé rucea pak taky pohybynevidíš očia ony nevidí tebezeptáš seje tu někdo. a ozvěnou se ti vrátíjsi tu tya ty nevidíš světlokteré svítí vdruhém okuSumasumárum

Kly

Ticho, šero –kanec se kříží se zdíčtyřmi hřebyblikneš žárovkou vrákosové cloněa je zněj seleodbíháš
avšak cesta venje zapadaná tmou.

U asijských břehů na voru svázaném optickým kabelem

Máš otevřenou kabelku– lezou zní lahve od petrolejeropná stanice je ucpaná poduškamiz nichž vyskakují výkřečeAsi mi nebudeš věřitže jsem napůl choromyslný Bůh– mám však pro tebe dobrou horoskopickou snůšku budu se prý ztrácet voparu zlojových svícía pak nerozpoznám ovoceani zle se neodvrátímMůžeš mi třeba vyčítatplástve na dně včelína– stejně neuvěříma možná se budu trochu smáta uteču do místkde jsem zkoumal porodní meziskalí– sevřen jako dva srostlé prstyco se každý den snaží probourat sukem boudyrázem si stavím ztěl louže
nezbude mi nic na novofunlanďana
ale koneckonců nakonec vlastně zase tělo vyschne.

Tentononc

A řekneša cosia stejně neanebo spíš napůlaby to nevyznělotak tvrděa pak si řekneš
a pak si řekneš
a zase ne

Příště už tam asi nevylezem

A skály jsou pořád stejnýi když se zdají nižšía nedohlédneš už tak daleko– výhledu cloní stromyvyrostly rychlejinež si stačil postřehnoutJak mohly vyrůst tak rychle. vždyť ještě před.
jak je to dlouho. Jak je to dlouho.

Láska

Co všechno co dá sníst se z tvého tělabys mi na stůl rozprostřela.
Všechno. všechno a i víc. – láska je největší z bezelstnic.

Poznámky ze SIETE

Ráno bylo nebe rozbité do průměrně velkých střepůšel jsem pozdě – u auta snímal otáčivé očiBratislava narazila do čelního sklaa rozbila se v záklonechHned za chrámem začíná poušťumělohmotné nože rozřezávají první porci– pak bude punkpálí se kůra a krabice polykají hrdlanad ramenem se mi sklání jabloňkdyž ještě odpoledne hledám pod stolem vinohradvenku snímají popel z cigaretvevnitř oblázky dabují básníkya svatební košile převléká tělabudou se zabíjet petlahveráno v peřiněnezůstane jedna flaška celá

Vosa

Vím, je to možná zvláštní zamilovat se do vosy, ale vdobě, kdy si lidé místo dětí pořizují psy a baví se šmírováním cizích toalet, asi nic tak neobvyklého. Jednoho dne přiletěla a usedla naproti mně, tak jak láska často sedává. Ani se neptala, mám-li vsrdci volno. Složila křídla a chvíli si mě prohlížela.

Červená

Drátem si sepneš vlasya odejdeš do deště– vrátí se zrzkabude mi očima tvrditže není jináže nesejde na barvěale na tom, co je ve tměřeknuale tmaměnítváře– zarazí se a odejde do deště

Svatební oznámení

Už jsme se potkalivíc než mockrát –Nezbývá než rozevřít dlaněa prstenem obkroužit datum na kalendářiZbude nám dětstvípro každého vlastnía společný život

Plná huba pěny

Chci zůstat tadyprotože tam jsem nechodilbude mi asi vyčítánože jsem tadya ne tamžilAle copak můžu truchlit za obrácenou kartukdyž vkoupelně zumakartujsem skačenkou závodil.

Dědictví

Vezmeš si pár utěrekmožná peřinya nějaké ty cetky na památkua ještě toa tamto– může se to hoditale necháš tady mnohem vícnež se vejde do tašky od Vietnamců

O hromná

Upevnil jsem do svěráku kávové zrnoa zalil vroucí vodou— sundal ponožkya překapal vídeňKolem mě šlehaly bleskya kohoutí korouhev hrozila přetavením ve vejceSlepice se bojácně tulily pod okapema skaždým kvoknutím drátovaly košileKdyž se hromobití vzdálilodopil jsem ledovou kávua vydal se loupat skořápky kroupámNež jsem však stačil otevřít mrazákzačaly se znich klubat krupataa sveselým pípáním budíkustavěly noc do pozice stopařky

Natřené ploty

Po poledni se chodilo krybníku
natřené ploty odíraly psya štětky pily naftuduhové ruce svíraly hladinua navečer toulaly se po kapsácha nelekly se stínůkdyž ve stádujim pasák foukal do kytarjen na posedech někdy bylo úzkokdyž zbyli jenom dvaa před obědem trapné tichove vesnických zvoničkách.

S tetou

I když se jdu stetou projítTam kde byl lesříká miuž není… a jakoby byljako by se nic nezměnilodokud jsem stetouco víže tady byl les

Krátký přelet - GB Show

Ať již indoorová, či outdoorová poezie Adama Hobzika zůstává pevně uzavřena mezi městskými bloky. Je v ní primárně patrný kontakt s městem, jeho kulturou a postavami. Laděním, atmosferou a vpodstatě i stylem odkazuje na verše Václava Hraběte, a nutno dodat, že v jeho době by to mohly být verše formálně slušivé. Dnes už ovšem výrazná část obratů, skrze něž se snaží působit, postrádá onu původní "nekonformní" sílu, zvláště díky skutečnosti, že jim buď nechce, nebo nedokáže převléci háv, posunout je do "nenačtené" pozice.

Letní tábor

Vchatkáchzbyly znaky– odjeli autobusemale občas se vracíPotkáváš je –zůstaly tady jejich sny

Zlenice II.

Noc je vřetenovitá ––taháš z hlínyzmrzlé žížalyzmrzlyjdu zatopita pro dřevona úzké rakve

Rošt

Okorává maso na zápraží– psi nepřišlia rajčata sotva zčervenají mrazemBude se pálit dřevo– spousta stromů nedozraje.

Nucený výsek

Chystá se na neděli —rukáv sahá cípem do omastkuvývar nastražuje oka kostema žebra polykají nožeDásně koketují se strukturou masaZuby — mlýndrtící svůj vlastní jazyknastavují tvář peci — komořeVšude mazlavo — děsivě nasládlo

Vánoce v moderním bytě

Stříhám cigaretu na souměrné válce— zapálím je na vánocemísto františkůPo bříšku rozprostřu ti mašlea zapnu se do kšand hlavonožceco zůstal nahý
ležets hlavou kaprav nohách postele.

Zlenice

Noc je houbovitá —kradeš jí slzystojíš na zápražía vodnatíšodtečeš rýnoudo vyschlých hrdel

Babí léto

Ve dřezu vzklíčilo obilíprojdeša klasy se zhoupnou ve špinavém nádobíkamna žhnou do pokličekna věšáku hnízdí kosaS každým kabátem přinášíš nové žně.

Mlha

Byla mlhakdyž jsi mi poprvé řeklaže náš pes není můjSkácel jsem se do suché trávya zuby nechal kosit stonkyKdyž jich byla plná nůševysypal jsem ji do krmelcesvlékl sea nechal srny olizovat sůlRozběhla jsi se za mnoua já doufalže mě mezi ostatními stromy nenajdešNaštěstí byla mlha

Valčík

Tančíš valčíkna technoparty —ve sněhu kelímkův nocikterá krájí kotletu na čtyři psyTančíš valčík a vypadá tojako bys kropila záhonyTančíš valčík na dvě dobyTančíš valčík a stínáš cudné sebevrahyTančíš valčíka odháníš tím od sebe spící mouchyTančíš valčík po špičkácha rázem je to charleston
Tančíš valčík— někdo to má za techno

Pro popelku

sedí pod lískovým keřem
vítr rozklovne pár ořechů —:ve třetím jsou papírové střevíce

La salle est pleine de voix

Stonek fazolestočený do houslového klíče —Déšť cloumá osnovouz konopného provazua vyťukává do záhonů molovou sonátuDeštník si křiví zádaa hrom tahá smyčec tisícem basPo bouřce kosi šlapou vnotácha zobákem napínají struny žížalSudům bobtnají břichaa hadice spouštějí pípy—Koncert skončilve foyer zaléhají vrbám uši.

30.9.2006

Některá chodidla směřovala dolůjiná nahoruUmřel jsem a nevěděl, kde je severRuku mi zachytil puleca táhl směrem k překladištiSmýkalo to se mnoupotrubímke světludevíti měsíců

Podvodeň

Potkal jsem na ulicinahou dívkuzeptala sekdy přijde povodeňvytáhl jsem své daňové přiznánía postavil zněj vormezi prsty jí vyrostly blánya začala pádlovat knejbližšímu květinářstvípak ukousla poupě růžinozdry nasála mšicea svlačcem obehnala semaforyzakryl jsem jí čepicíbradavici na krkuaby ji neviděla uklízečkazle se na mě podívalavytáhla ruce zvodya rozbila mi o hlavuzralou makovicikdyž jsem se probralsněhuláci neměli hrncepostavil jsem se ke staré borovicia tělem zkoušel napodobit její tvarnáhle se zableskloa zoblohy začaly padat sukně

Letní

Příborníku zrají nože Maso je tuhé jak kost Samorost vzemi hryže liščí chvost Posed vosikách kotví Vítr překovává vlas Na slunci vrzají plotny ženám napospas.

Rozvod

Vomrzlináchvzpomínka na komáří štípanceŠpalíky ledutají mezi prsty nástupišť
Zítra přijde jaroa vysvleče ves ze svatební košileprožrané skrz naskrzsolí chodníkůMatčino břichovzkypí kypřícím práškempřešlého létaNa lukáchztrpkne seník.

Romalér

Pes urvaný od boudy –pocestě cinkot řetězu--- najednou tichosvírané zdmiZlodějská nocvcikánském komíně

Traktát o staronovém písmáckém časopisu, jeho šéfredaktorovi, šéfredaktorově navrhovatelce, navrhovatelčině nemilosném vztahu k němu a klaunských nosech

Ano, ano, jako tradiční cirkusový konferenciér (www. pismak. cz) se chápu amplionu a směrem k principálce, s klaunským nosem napůl žerdi, zvolávám: Drahá sponzorko literatur všeho druhu Vello, pročpak se v první řadě nepostaráš, aby již výše zmiňovaný server konečně, dle tvého mnohokrát odloženého slibu, počal fungovat tak, jak by se na průměrný web slušelo a zabýváš se namísto toho usměrňováním aktivit, které s tvou osobou souvisí stejně jako prádelní šňůra s již výše zmiňovaným klaunským nosem (ne, že by prádelní šňůra nemohla za žádných okolností souviset s klaunským nosem, ale představte si, jak se bude chovat klaunský nos připevněný na nose klauna prádelní šňůrou. ).

Topeniště

Kuchyně skrývá pod rohožkou škvory--- vstoupíša zapraská to jako když se do kamen přiloží roštíPři odchodu pálí dlaně

Vývrtková

Korkový lesvkládá do lahví nápovědy--- až na dnoSítě v zubechshořímávnutím ploutve velryby.

Dřevorubecká

Jeho milý les vykáceli– sedí na pařezu a na zadek se mu lepí smůlaV dáli je železnice– počítá, který strom kolikrát objalale vlak jede rychle
Pod jehličím vykukuje šiška– vybírá semínka a trousí je po okolí
Okolo pobíhají děti a šermují se haluzemi"Strýčku, co to děláš. ""Sázím nový les. Než vyroste, budete staří jako já. "Nahlédají mu do dlaníberou z nich hrstičky a posílají je po větru"Zasadíme nový les.

Všedodenní

Kohoutí hřeby zatínané do noci––– ráno vynášíkoňské žíně po mapách oranišťV pavučině akord můry ––– a třebaže se ještě zdá už studí okna do předsíně– sny zapošité do peřin

Zbora se představuje

Dobrý den. Jmenuji se Zbora a pocházím zPrahy, Podolské porodnice. Pracuji jako výpravčí na dráze a kolegové mi přezdívají zatažená výhybka. Ze zálib: hudba, četba, luštění křížovek, práce na zahrádce, kutilství a samozřejmě rodina.

Při dechovce

Sedím na zemi vkravíně –Poslední hovězí už vyhnali do talířůJen sláma ještě tak trochu voní
Přede mnou stěna zreprobedenKoukám na kluka vkšiltovce –Má výraz Karla VlachaJen místo taktovkydirigujelahví rumu

Před, nebo za výlohou?

Projít tak
oknem vitráže
Figurinám
přimalovat výraz

Otázka ohledně barvy slámy

Zastavil jsem se vpůli náhodyapřemýšlelčím žloutne seno
“močí dobytčat”řekl jsem sia pospíchalke žním

Chladne

Ukážu Tihnízdo v lískách ---ptáci už odletělido křižovatek deště
Polož do něj rukuna dně ještě trochu hřeje

Dutá

Zároveň jsem doufalže nebudeš tak dutákdyž tvá pata ryla mi nosemZ kraje dneaž do sytého poledneškemrala jsipojď sema já tušilhřměníodpolední
Náhle zutánaháhlucháPlodná jako černozem

Zamilovaná

Ty jediná jsi sytásama ze všech cestlásko rázně bitáhlavou o pelest
V hlavě stého mužeotevřená tlamaDo oceli zpružensuché klestí lámat.

Velikonoční

Už aby bylo jaro.
Půjdu zdupat loukuorvu kočičkya včelám zalepím oči voskem
Na kalendáři černým fixemobkroužím velikonoce
Zcizím vejce slepicím a svolám hon na zajíčky

Vyměšovací

Mám domaSbírku osvěžovačů WC
Ve vanutí větrucítím vůně toaleta žumppodléhajících fekálním vozům
ze záchvěvu řasy rozpoznám jednu ze základních potřeb– vyměšováníjež ovšem žádná vůně nepřehluší
Co nemůže zůstat uvnitř musí ven

Únorová neděle

Stín kmenuo závěj se lámeavypadá jak skobana níž je v tenké niti zavěšeno slunceco jejúnor táhne k zemi
Jen když svítína sněhu se třpytí střepyStačí dýchnouta sklo se taví– takže není zapotřebí obinadelna pořezaná chodidla

Valentýnská - nechci Tě v kožichu

Vysuším Ti očivětrákem od Vietnamcůa holí vymlátim výlohyitalskejch butiků--- aby Ti nebralyteplákovou krásua šarmnásad na košťata.

Víš******

Víšstíny nejsou černé– to jen vočíchvybledly Ti barvy
Málo jsi přálamodř nebia smála se když jsem přiznal lásku kduze
Víšnemůžeš rozumět obrazům v galeriikdyž věříš jen svým líčidlům

O rozdílech

Terárium je plné po okraj
i za okny
větve přetékají ptáky
– znich každý třetí je mravenec

O noční obloze

Vnoci
na ulicích
není živo
Noc je zatažená

Pouta

Vysoký je strom
vzahradě mé matky
Jen teď nevím
jabloň, nebo dub

Citové egzémky

Chápu pohnutky, které Tě vedly ksepsání tohoto textu, ovšem jen vyjádření citů samo o sobě není poezií. Zkus se sní, před tím, než se rozhodneš někde publikovat, alespoň zběžně seznámit.
Bezesporu se najdou čtenáři, kteří Tvé dílko přijmou. To ale nic nemění na skutečnosti, že nemá pražádnou literární hodnotu.

Náhoda

osm žlutých citrónů proplulo pod můstkem
devátý se zarazil na jezu
zelinář potkal rybáře

Regionální

Mám v nohou pachuť regionu
žlutý sníh za límcem
ašedé nebe
hned po snídani

Noe

Noe bydlí v Jesenici
to je skoro na vesnici
V Jesenici bydlí rád
je tam hezky akorát

Má milá

Napiš
má milá
až dorazíš na záchytku
mi SMS

Hra s ukradenými slovy

Až první sníh
zakryje kameny
zeptám se
půjdeš-li bosa

Punková

Trabant prolít po návsi
Jak bílý jelen pasekou
Rozezvučel všechny psy
Na hauptně lebku přibitou

Hyphopová

Neumim se vyhnout rýmu
Mám fakt hodně hustou rýmu
Srýmou vrýmu ztrácim sílu
Dallas má už 600 dílů

Víš****

Víš
když utrhneš kytku
a přineseš ji domů
její barvy vyblednou

Ohledání

Můj trůn má jen jedno opěradlo
– druhé odnesla řeka
Moře o něm mlčí
a značí pouště na mapě

Vánoční

Den se zahnízdil v královské koruně
stromu
s vráskou místo haluze
Slunce

Víš***

Víš
nosím brýle srozpraskaným sklem
Vídám Tě čtverhranou
– jak zobrazů od Piccasa

Haiku

Nad sadem
letí včela
víří pyl

Zapadávací

Ještě jsem nezasel a už byl podzim
Dlouhé stíny upíjely dým
Stranou cest věřilv rozvin
a i v bolest v nutnost zim

Variace na poznatelnost

Za obrazem
na zdi
malba
skrytá zrakům znalců světa –

Medvědí ouška

Je mi líto
dětí
s medvědími oušky na čepičce
že musí vyrůst

Přímořská

Zdá se mi
jako bych byl bez kolen
pánví ryju vzemi
a ryba se na slunci kazí

V(in)

Ztrácím se
každý den víc než zítra
vlimbu
chytám síťkou na motýly

Víš

Víš –
na prstech
nespočítáš pocity –
Lidstvo kvete po polích

Jak poznám v poušti listopad, aneb povídka z Měsíce

Večer stály nad obzorem dvě slunce.
Jako vždy.
Jedno z nich však bylo oděno v pruhovaném tílku.
Sešel jsem po kaskádě z hlav trilobitů a zastavil se na okraji kráteru.

O(d)padnutý

Tak rychle
jak trávil kombajn klasy
vzrůstala má zvědavost na listopad
Trochu to zabolelo

Vl®ásčitá

Makový koláč podzimní kašny
chvatně je se zemí spečen
Otlačky po čase zvláční
prameny rozčeše hřeben

Přání

Jehličky zchvojky
na podzim
svlasy sezdat
Na suchém dně

Pozorovatel

Ve větvích dole pod domem se rozeřvala sýkora. Na parapetu přistála sršeň a složila křídla. Šedivý opar rozčísly první paprsky a na druhé straně klíčové dírky stále ještě viselo oko.
Dívka se otočila na bok a přikrývka jí sklouzla zramen.

Tři černí mravenci

Jehličím
tři černí mravenci
rybu táhnou –
plnou žihadel jedovatě zrádnou

Rakviem

Vprachu zvon jen pohozený Co bylo, jea nenído budoucna kodložení.

Dream

Tvá písmenka mají zvláštní schopnost
Než je stačím spočítat
rozutečou se mi
jako ovce po poli

Pohádka o kočovném lampionu

Ořech spadl na podlahu
skořápka se rozlomila
a zní vylétl bílý motýl
nocí křídly třepetal

Schůze sněmovny

Úsměvy vybroušené slepoty
– zduší vysvlečené
Okolo koutků cukrovar
V otlačcích ozvěn lež

Balada o bříze

Bílá bříza
vprostřed planiny
korunou vítr kzemi sráží
Mléko kůrou protéká

Zbytek miniatur z léta

I.
Prázdné objetí
Dva stromy
vobjetí zkamenělé

Vesuvanka

Dlaně plné lávy
na zjizveném pobřeží
Rtům pastelůnávyk
popel sopek otěží

Vločky

Sněhové vločky –
za bezvětří rozevláté
šípy bouří
Víly nočních stesků

Opilý orel

V lahvi odzamilovanosti
– orel
zobákem můry z peří střásá
Sám v jediné ženě

Nerozednění

Pod prahem
nahá slepota
Střevíce noci
skořápku prolamují

Podvečer

Mokré prádlo na šňůráchzválená louka
Střapatá holčička z koše hvězdy souká

Vinění

Úmyslné vinění –
přes hrozny
k dorozumění

Zelené žlučníky

Bože.
Jak jsou ty zelené keříky chundelaté
Úředník rozumně zkadeří
a rozhodí žlučníky