FGAG je to - co dělá velrybu velrybou - část devátá - Mínus 3,5 miliardy

sbírka

MÍNUS 3, 5 MILIARDY

napsal

František Janč

FGAG je to – co dělá velrybu velrybou

část devátá

     „Tati,“ obrátil se na mně v podvečer Pavel, biologické události několika posledních dní a Anežka Markvartová na něho viditelně – biologicky zapůsobily – konečně, „brouzdal jsem po Netu a našel jsem Světové genové banky. K původním čtyřem nejstarším

NATIONAL CENTER FOR BIOTECHNOLOGY (GenBank)

SEQUENCE DATA BANK (GSDB)

EUROPEAN MOLEKULAR BIOLOGY LABORATORY (EMBL)

DNA DATA BANK OF JAPAN (DDBJ)

přibyly v posledních letech mnohé další pod hlavičkou PAG. Všechny shromažďují neuvěřitelnou rychlostí genové sekvence lidí a jiných nejrůznějších organismů. V roce 2000 byl přečten genom jednoho jediného člověka, publikován byl v roce 2001 – víš kolik úplných DNA sekvencí různých lidí je dnes jen v centrální databance Světové genové banky PC World?“

     „Ne, netuším,“ odpověděl jsem, určitou představu jsem měl, ale odpověď mého syna mě přesto zaskočila, řekl: „Na konci minulého měsíce to bylo dva miliony šest set šedesát tisíc sedmdesát dva osob.

     Pozdě v noci jsem také hledal Čechy, kteří ve světě pracují na nějakém genetickém výzkumu – víš, že jsem jich našel hned několik, jeden z nich se narodil nedaleko od Hradce Králové jako Karel Vaněk, dnes pracuje v PC PAG při Universitě v Illinois – a říká si Charles Wang. Zabývá se šlechtěním hospodářských zvířat, ty šlechtíš rostliny – třeba byste si měli o čem popovídat!? Jen tak mimochodem, čtete ve vašich laboratořích jaderný genom rostlin?“

     „Uvažujeme o tom, ale u rostlin je např. klonování možné i bez čtení DNA, provádí se od nepaměti. Proč se ptáš – ?“

     „Protože –, počet přečtených jaderných genomů zvířat je rovněž úctyhodný, podívej se! Všechno je přístupné na Internetu, např. tabulka:“

     „Máš emailovou adresu pana Vaňka – Wanga…“

     „Mám, sedni si sem, ukáži ti jeho fotografii v universitní fotogalerii. A až budeš potřebovat, zkusím tě s ním spojit nejnovějším hardwarem a softwarem pro WEB konference. Svoje zdvojené WEB kamery mám zabudované v očích tady toho umělého sklípkana na poličce vedle monitoru – můj patent pro Super3D really-efekty,“ prohlásil, „ale nedívej se sklípkanovi do očí, protože pak člověk většinou nevypadá na monitoru přirozeně.“

- - -

     Karel Vaněk alias Charles Wang byl usměvavý a nakrátko ostříhaný padesátník se zelenýma očima na širokém obličeji – webové kamery přemostily Atlantický oceán velice rychle a snadno – naštěstí.

     Vysvětloval jsem panu Vaňkovi podstatu našeho výzkumu v oblasti šlechtění obilnin: „Podle našeho názoru souvisí rozšiřování civilizačních chorob, např. poruch srdečně-cévního systému a rakovin, také se změnami výživy a poklesem původních skutečných přírodních produktů v našem jídelníčku. Tyto produkty jsou stále více vytlačovány stovkami syntetických E-látek, E-příchutí, E-konzervantů a stabilizátorů… V rostlinách, které jíme, jsou zbytky herbicidů a pesticidů a desítky dalších „nepřirozených“ chemických molekul… V hovězím, vepřovém i drůbežím masu jsou zbytky anabolik a urychlovačů růstu a antibiotik snižujících úhyn a omezujících přirozený výběr neduživých zvířat na minimum, rovněž v mléce jsou antibiotika – ta prodlužují jeho trvanlivost… V Americe se prý rozšířilo hnutí na ochranu zvířat Nejezte zvířecí mrtvoly?“

     „Well, ano, to hlásají nevládní vegetariáni – nechtějí si připustit, že každá rostlina je stejně živým organismem jako kterékoli zvíře – , v jejich stravě je pak často nedostatek aminokyselin, železa a vápníku – může dojít ke kvalitativnímu hladovění, podobně jako např. v některých oblastech Indie, kde je kráva posvátné zvíře…“

     „Znám některé studie týkající se kvalitativního hladovění, také jsem četl o rodině Queensů z New Yorku, která málem zabila svoji dcerku výhradně rostlinnou potravou. Ale náš výzkum je dál – do genomů našich pšenic, žit a ječmenů jsme úspěšně vložili geny pro syntézu zvířecích peptidů a bílkovin s vysokým zastoupením aminokyselin lysin, methionin a tryptofan, kterých je normálně v rostlinné potravě nedostatek, úspěšně zvyšujeme i zastoupení biogenních prvků, nutnost současné – co největší – rozmanitosti potravin zanedlouho nahradíme pouze několika málo druhy GMO (= geneticky modifikovaných organismů).“

     „Well – a – , co na to říkají vegetariáni v České republice?“

     „Co –, jak říkají –?“

     „Nevadí jim, že „živočišné“ bílkoviny a „maso“ konzumují např. v chlebu a v pečivu – ?“

     „To nevím, snad ne. Donedávna nás zajímala hlavně výše produkce, dnes je v Evropě nadbytek potravin a my mnohem více sledujeme a šlechtíme kvalitu a chemické složení potravin. Chceme snížit zastoupení chemie a syntetických molekul v potravinách a zvýšit množství výchozích čistých přírodních molekul. Zajímá nás, podle jakých genetických kódů a jakým způsobem jsou buňkami tyto látky syntetizovány dnes a jak tyto kódy a látky vypadaly – řekněme tak – před XX-lety. Hledáme všechno, co se změnilo v genotypech a v chemických strukturách molekul produkovaných buňkami obilnin v posledních desetiletích…“

     Také Charles Wang byl – snad díky mé sdílnosti – sám pokaždé až mimořádně sdílný. Ano, jeho chování bylo od počátku milé a přátelské, ale po desítkách emailů a „WEB minikonferencí“ se stalo ještě přátelštějším, když zjistil, že znám Janu Markvartovou z PC PAG, J.G.Mendel military AG v Hradci Králové, hovořil lámanou češtinou – sám tak chtěl mluvit.“ „… Dounedávna jsme pocitali, jak se zmeeni genom šlechtěných zvírzat s perspektivou do budoucnosti, naše oudhady genotypových hodnot poutomků metodami PEST jsou velmi prespektivní. Pozn. autora: kvůli zpřehlednění i tak náročného textu vynechávám dále jeho přízvuk. Po desetiletí jsme počítali genotypové a genomové hodnoty potomků směrem do budoucnosti, nyní – když existuje možnost číst jaderný genom – počítáme i směrem do minulosti – to znamená, že z genomu potomků můžeme určit pravděpodobný genom rodičů.“

     „Jak je to možné?“

     „No-problem! Již desítky let shromažďujeme a uchováváme tisíce „zmražených“ embryí hospodářských zvířat v životaschopném stavu a několik let již postupně na sekvenátorech čteme jejich full-DNA. Vypracovali jsme unikátní metodu pro sestavování FGAG – fixovaného (ustáleného, upevněného) genomu organismu – vyhýbám se slovu standardní, protože laikovi okamžitě vyvstává na mysli i nestandardní, což v podobných případech při mechanické aplikaci na lidskou společnost vytvořilo v minulosti nejeden vážný rasový problém.

     Další poznámka je snad příliš odborná a není pro laiky až tolik podstatná, je proto uvedena kurzívou: Rovněž máme alokační tabulky FGAG sestav klasických genů a FGAG sestav ncDNA (non-coding – „nic nekoódujících“ sekvencí DNA), tj.  takových sestav,  které jsou typické pro dané plemeno nebo druh hospodářských zvířat. Základem pro stanovení alespoň výchozích hodnot je přečtení nejméně 200 f-DNA (full DNA) kódů, získaných z buněk v ranných fázích rýhování vajíčka – obvykle požadujeme přečtení jádra embryonálních buněk 100 různých samců a 100 různých samic.

     Zajímají nás FGAG řetězce DNA – tzn. sestava nukleotidů daného biologického druhu – a současně všechny změny FGAG, které je možné provést, aby např. kráva ještě žila a byla krávou. V našem PAGu v Illinois jsme odhalili rovněž několik sekvencí, jejichž úprava vyvolá zásadnější změny organismu – . S trochou nadsázky se možné říci, že kráva již nebude krávou, ale např. králíkem?!! To znamená, že její FGAG byl změněn natolik, že již není genomem krávy, ale jiného životaschopného organismu – pro krávu je tato sekvence Non_FGAG – neustálená…

- pokračování -