Atomová pec

Atomová pec Jacque seděl ve svém oblíbeném křesle a popíjel svou dvanáctiletou whisky. Myslel na to jak je mu dobře v jeho starém atomovém úkrytě. Už je to hodně dlouho co na něj četl reklamu v časopise. Mnozí mu říkali aby si už koupil nový model, že tento typ ve kterém býval neprošel zkoušky již před pěti lety. On si, ale nenechal poradit. Jeho názor byl, že všichni jenom plaší z nějakou atomovou válkou. Byly to pouze kecy, které měly vystrašit lidi a tím vydělat nějaké peníze, i on před několika lety naletěl právě na jednu takovou reklamu a koupil si tento úkryt. Měl se tu dobře a nic ho nemohlo rozčílit, hlavně ne žvásty, které furt vedla jeho bývalá přítelkyně Michel. Seděl v křesle a myslel na to, že má volno. Přistoupil ke stěně a lousknutím prstů jí otevřel. Objevila se velká obrazovka počítače, kde bylo několik ikon. Zmáčkl tu s ohněm a přes celou obrazovku se objevil screen-saver krbu, ve kterém praskal oheň. Opět se vrátil do svého křesla a nalil si další deci whisky. Oheň osvětloval místnost svým plápoláním. Byl odpojen od sítě, aby jej nikdo neotravoval. Vzal ovládání od atomového topení a trochu přidal. Po chvíli se teplota v úkrytu zvýšila a topení jen hučelo. Topil ještě na zastaralou směs zvanou MOX, byla to směs uranu a plutonia. Tato směs nebyla bezpečná, ale velice výkonná a levná. Proto ji i Jacque používal. Dopíjel svou druhou sklenku té výtečné whisky. Byl trochu nervózní, že je odpojený od sítě, proto po chvíli vstal a vyndal ze svého obleku mikrocomputer, který mu darovala právě Michel. Ona pracovala pro Úřad na Odhalování Nebezpečných Virů, právě těch které mohly způsobit atomovou válku. Ona se v tom vyznala a proto mi i neustále volala kvůli zastaralému systému mého úkrytu. Mikrocomputer sejmul Jacqueův otisk prstu a on najel do hlavního menu. Zvolil ikonu vzkazy, aby si alespoň prohlédl jestli nevolal někdo důležitý. Nikdo jiný než Michel a to třikrát za sebou. V předmětu vzkazu bylo jako obvykle "pozor vir", nevnímal to, zavřel mikrocomputer a odešel si zase sednout do svého pohodlného křesla. Nalil si další deci whisky, ale už tušil že je poslední. Oči se mu už klížily a oheň na obrazovce ho stále uspával. Notná dávka alkoholu v krvi dělala taky své. Dopil a rozhodl se jít na kutě. Přistoupil k obrazovce a louskl prsty. To znamenalo escape a ukončení celého programu. Jindy oheň pomalu uhasínal až zhasnul, bylo velice efektní a Jacque to měl rád. To se, ale nestalo. Oheň začal měnit barvu ze zelena až do modra. Když už byl bílo-modrý stal se z něj kus ledu, oheň který zamrzl. Jacque něco tušil. Mohl to být ten vir. Rychle vzpomínal na to co mu říkala Michel o tom jak zastavit vir, aby se nedostal do všech programů. Nešlo to, nebyl schopen cokoliv vymyslet, alkohol zcela omámil jeho smysly a schopnost rychlého uvažování. Oheň se začal měnit v obrovskou bílou záři, která osvítila celý pokoj. Doběhl ke vchodu a snažil se otevřít, ale kontrolka na computeru, který ovládal výtah zhasla. Vběhl do kanceláře s tím, že se napojí na síť a někoho zavolá. Bylo už, ale pozdě přístupový program byl zamčen, protože nalezl přítomnost viru. Pokud by byl Jacque připojen tak by tento program spustil poplach a během několika minut by tu byla záchrana. Bohužel Jacque se zhruba před hodinou odpojil. Sledoval nevěřícně obrazovku computeru v kanceláři tak dlouho pokud i ona nezhasla. Ještě, že si vzpomněl na záložní energii, která se zapínala vzadu u kotle. Proběhl předsíň poslepu, senzory světla nefungovaly. Začal pomalu a jistě střízlivět. Doběhl do kotelny, kde díkybohu svítilo záložní světlo. Kotel hučel jak o život, ale to Jacqua nezajímalo. Hledal computer se záložní energií. Věděl o něm, ale nevěděl kde ho hledat. Vzpomínal, když tu byli ti opraváři kotle co říkali. Už si vzpomněl, připojují to na kotel, takže pokud se bude něco dít stačí zadat příkaz z hlavního počítače a kotel sám přepojí na záložní energii. Na chvíli se zamyslel. Centrální počítač byl přeci napojen na síť a ta byla napadená, nedokonalé. Bylo pozdě myslet na to, že si už dávno měl koupit nový úkryt, který má toto určitě vyřešeno. Sedl si beznadějně vedle kotle. Chytil svou hlavu do dlaní a rval si vlasy. Nevěděl jak dál. Sjel dlaněmi po tváři a zahleděl se na kotel. Zahlédl computer, který byl napojen na síť firmy Mox, která mu dodávala novou směs aniž by ji musel volat. Věděla vše o jeho kotli, odpadu z něj a i kolik mu zbývá směsi. Připlazil se k němu, otevřel prosklená dvířka a zmáčkl tlačítko. Na obrazovce se objevilo menu společnosti Mox. Jacque si oddechl. Vybral si ikonu e-mail a začal psát vzkaz. Odeslal svou prosbu o pomoc a uzavřel program tlačítkem escape. Nic necítil, výbuch byl tak prudký, že jeho tělo roztříštil na miliardy miliard částic. Bílá záře prostoupila místností, při zpětném rázu prorazila slabou slupku atomového krytu a způsobila na povrchu středně velkou atomovou houbu, která odstartovala atomovou válku. Dave

---