Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNo a?
27. 07. 2005
0
0
1000
Autor
echo17
Lezú mi na nervy.
Aj tie ich manévry.
Na jednej strane
mám stále prázdne dlane,
potom za mňa aj život dajú.
Myslia si, že jak v bavlnke ma majú.
Nevedia nič a ja sa bojím.
Mlčím a sama dave stojím.
Niekedy hýrim farbami eufórie,
ale jeden dážď mi dlane neumyje.
Dám ich do kapsy.
Vytiahnem dušu a nakŕmim túlavé psy.
Nezvyklé, že som zlá.
Nepoznajú ma tak, trochu som pobledla.
Nemám smiech na tvári.
Občas zúfalý úškrn sa podarí.
Moja realita je iná
a nikto nevie, čia je to vina.
Nechcú vedieť, nevadí.
Som poskokom ich želaní.....
Příště mi pošli avi - když odpovídáš - stačí zamodřit mé jméno ve sloupci vlevo - ju?
Souhlasím s tím, že se hledáš - velmi se mi líbí strofa - ale jeden dážď mi dlaně neumyje - ta je moc krásná! - další tři řádky taky ujdou - myslím, že máš střípek daru říci obyčejnou věc neobvykle