Lumpové skáčou moulové

Nemožné je dostat se do sváru takových idejí,jež by nás naprosto a bezskrupoˇozně překračovaly.Takovéto ideje si stojí na své substanci,tj.že naprostá většina substančních ontologických mýtů se zahloubává do temnoty nejednoznačného kréda.Krédo s názvem transgrese je ale natolik ošemetným listem,že jedinečná interpetace tohoto fenoménu by byla ontologicky-ale gnozeologicky-zcela irelevantní.Nic se s tím nedá dělat menšího-ani většího.Je flagrantní,že malost utvářená různými bezvýznamnými koncepty a konstrukty je definována často nekonkrétním způsobem,ale v konfrontaci s velikostí,tj.subjekt em převyšující svojí intenzitou a latentní emocionalitou veškerenstvo kráčející po stopách banálnosti a lacinosti.Cum exemplo takové prase,červenající se jako nesmělý opičák,to je objekt táhnoucí se z polarizačních kruhů mezi velikostí a malostí.To jsme ovšem také u kadence morálního rázu,vždyť je ale jasné,že morální aspekty se dotýkají veškerých jedinců,a to i těch,kteří morálku jako zákon i imperativ ignorují.Morálka je duší velkých břemen historie,její velik- ost(ano,velikost,nikoliv pouhá malost) se rozprostírá po celém jsoucnu jako nějaká sań sedící na bobku a dmáchající ocasem po svých vejcích.Morálka je konstrukce stability v oblasti universa.A paralelně je in abstracto nedoceněná. Její docenění je čin,který je třeba vykonat,a to bez okolků.Otázkou je ale,kdy se to stane.