Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSen
Autor
_Jap
Letěli vedle sebe,
soutěživě předháněli jeden druhého,
nad hlavami jim zářily hvězdy,
do složených očí vál chladný
noční
vánek.
Hráli si spolu, dětsky, skotačivě, bezstarostně.
„Vidíš ty dvě světlušky Bzzukůů?“
„Jóóó“
„Ty Bzzukůů …
…co je Bzzakůů?
…po-po-poleťme je pozdravit…“
„To je skvělej nápad Bzzakůů…“
Slétli o několik stop níže -
- teď letěli téměř těsně nad povrchem těch zvláštních řek,
těch co netečou,
ve dne pálí jako výheň a v noci studí jako led.
Lampióny světlušek zářily jasněji a jasněji
a byly větší
a větší…
„Ty Bzzukůů, to jsou ale nějak hodně veliké světlušky…
Oslnivá záře je oba pohltila…
…Bzzuk už Bzzakovi nestihl odpovědět,
Bzzuk nestihl už vůbec nic …
bum…máz
bum…máz
Reflektory zhasly,
zavřel dveře automobilu.
Náměstím panelového sídliště
se za asistence pouličního osvětlení
rozléhal psí štěkot
… chtěl spát …
Realizoval kotoul pod peřinou,
nudil se,
chvíli civěl do zdi,
hlavou nechal proudit obrázky
po splavu šílenosti
jeden skrze druhý…
… jen tak -
- měl strach -
- nemohl usnout -
… a přesto vše již snil …
Stála tam pod setnutým stromem
vedle cihelné zdi,
tak krásně smutná
tak svůdná…
…přistoupil k ní, teď dýchali jeden za druhého
zapustil kořeny do jejích rezavých vlasů
pil
zhluboka pil
… ba přímo se opíjel okamžikem …
pociťoval úzkost
srdce v jeho hrudi bilo do rytmu běžícího motoru
… ještě jeden polibek …
… kurva !!!
…nepřichází
… to mne snad zabije
zítra, snad …
… jestli neusnu tak jsem v hajzlu!