Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOna
10. 01. 2001
5
0
1039
Autor
Nebásník
Zahrada rozkvetlých jabloní
ztracených duší
svázaných v uzlíčku od buchet
hladí tvé tváře
na větvi rozkvétá
překrásný květ
schovává vzpomínky za květy
a chodí si pro ně do knihovny
do nekonečné studně
hází kamení
zrající v přístavu
z kterého vyplul čas
zmizí pod nepropustnou pavučinou
mládí a vzpomínek
zalévá kořeny slzami
a slunce věší na ní zvadlé paprsky
co na nich vozí svět
ztracených a zapomenutých duší.
Je to moc pěkný, obzvlášť začátek druhé sloky, první dva řádky jsou něco, co slyším vážně prvně ;o) Začátek třetí sloky je slabší, taky to na ní/na nich nepomůže moc melodické stránce věci...
První dvě sloky jsou ale moc dobré, trakže nelze než pochláfit ;o)
Mej se
Míwo, já si rýpnu, chicht, nepamatuješ si třeba, že existuje i kritika soukromě autorovi, která jde do zpráviček ;o))))))
Jasně, byl to Fantomas!!!
Uáááájííííí
m.
Miro: alealeale... že by bledá závist??? :)
Básnickej Nebásník: já na tenhle směr poezie moc nejsem, ale dostalo mě to určitě (na některých místech) formou a hlavně tím, jak je to... něžný...