Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se4. 6. 2005
Autor
Rutra
Toto dílo je zaznamenáním asi hodiny života, mého a mé kamárádky, seděly jseme v cizím městě v tmavým průchodu a pršelo a nám byla zima...
Kde leží Nikaragua?
Hele, na těch dveřích SEM MAT!
Marijána sedí, kouří a nepřítomně čučí...
Na, Terezko.
Že je to země!?Nevíš?
Jen se usmála, ale krásně...
Jo, je to země.
Vypadá spokojeně...
Na, dokuř to.
Ne, já už nechci.
Tak jo.
Potáhne si a típne to...
Kouř vyletí k oblakům...
Jdu zavolat Davídkovi, třeba to zvedne.
Je slyšet, jak doufá...
Vyzvání to...
Je ticho, obě čekáme, co se stane...
Nezvedá!
Šeptne tiše...
Seru na to! On zavolá... Ale až ve vlaku a to už budu spát!
Dáme si něco k jídlu? Ne...
Myslím si to samé, ale jen mlčím...
Prochází se tu divnej chlap...
Myslíš, že si tam můžu natočit vodu z vlaku?
Ne.
Zakývám hlavou...
Hnusná, co? Hmm...
Ještě chceš spát?
Píši vše, co říká...
Teď pro změnu kouříme beedee...
Mají buřty, nebo co?
Fuj, volíz si prsty, nebo co...
Podává mi BD...
Začíná to tu žít...
Sem tam, tam sem...
Všemi směry chodí lidi ( jednotlivě, v páru, v partě... )
Jen my dvě tady pořád, už asi hodinu a půl...
Vidíš? Ta paní má bříško!
Bude mít mimčo...
Mně je zima!
Končím, už na to nevidím a nehodlám si kazit oči...
ZŮSTANEME JEN U KURVENÍ SI PLIC!!!
Zařve Marijána do ticha...