Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV trvalkových záhonech
Autor
protiproudu
V trvalkových záhonech po chvíli
Lehounce mží, prší, prší si
Mluvil jsem s duchem rostliny
S květinou veškerého deště -
Má hustou přízemní růžici -
A na líci, své vnady svírá
Ještě s odchodem teskných kapek -
své květy plačíc uzavírá
Venku mží -
A jeden osamělý strom na dvorku,
určitým způsobem cítí
zodpovědnost za ochranu okolních,
velmi mladých stromků,
když se na ně smršť ledových kapek řítí.
Venku prší -
To už je poměrně vyspělá emoce,
když dřevorubci porazí první strom v lese,
ví o tom celý les a těžko vše nese.
(Zvláště když jsou Vánoce)
Venku mží -
Ale já mluvil s duchem rostliny -
V trvalkových záhonech -
V bleděmodrém svetru -
Prožívám s ní radost z větru