V koupelně

Každý večer úctivo sa ti klania tvoj otrok umývadlo, tebe poddaná vaňa fén sa ti zalieča, že vraj si omadla keď tomu neveríš, stačí kuk do zrkadla žmurkne tam na teba voňavučké mydlo aj parfémový prízrak s odlomeným krídlom a sponky do vlasov ti prednesú báseň že odlíčené oči sú namôjveru krásne Sprchový kút zabudol kalendár svojich lások závidí šampónu, že ti je vo vlasoch a uterák froté navždy bude spomínať že tvoje biele telo aj dnes večer ovíňal Len žiarovka na stene tak tragicky úpie je pre ňu smrteľné dať si s tebou kúpeľ A špongia kričí – svedok celej scény –, že si ako bohyňa, čo zrodila sa z peny

Naja: Ne, to je vážně míněná milostná lyrika.

Už jsem Ti chtěl v radosti dát TIP, než jsi mne zranil posledním slovem. Ale ty za tu bolestivou připomínku nemůžeš. Prchám.

To bude fakt náhoda. Čaroděje ještě neznám.

Super - hlavne 3 a 4 radek, ale neni to spis blbustka???

Láska prochází žaludkem. Použitá slova v záběru básně mi připomínají jedno Čarodějovo dílo. Bacha na to, ale asi je to náhoda. Kromě prostředního verše nesedí rytmus.