Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVíla
26. 08. 2005
3
0
880
Autor
Ciprian
Víla
Déšť, co svírám v náručí
Jsou slzy štěstí v nás
Jsi víla krása krás
Chtěl bych Tě v dešti obejmout
A říct Ti, bud teď mou
A zapomeň na stesk a žal
Vím, ty chvíle jsou ty tam
Do Tvého srdce vyrývám
Tisíc slov a snů
Píšu perem plnícím
Volání od hranic k hranicím
Ať stojíš a neutíkáš
Mám, rád tě lásko víc
Nezbývá mi vůbec nic
Než lhát si sám
Že mě za nic nestojíš
Že ti nejsem stále blíž
Že mi snad neublížíš….
Naprostý souhlas s Drndou - ta poslední sloka je jakoby navíc, asi jen byla potřeba to ze sebe plivnout ven, ale tady už fakt potřeba není.
Je moc něžná s Ty tuhle vílu, musel jsi mít asi hodně rád...
"Déšť, co svírám v náručí
Jsou slzy štěstí v nás" **
Snad jen, dovolila bych si... tu poslední strofu bych tam už nedávala, trošičku mi zkazila dojem - ta strofa před ní řekla vše sama o sobě (myslím....) :)