Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVeronika
Autor
pacajda
Odpověď na otázku, jaký smysl má utrpení, je velmi, velmi složitá. Jedním z mnohých aspektů je VÝZVA pro „spolučlověky“. Co třeba takhle?
Veronika
„Založila bych nový netradiční řád,“ zamyslela se jednou Danielka. „Neměl by kláštery, ale byli by v něm lidi, kteří někomu pomáhají. Víš, nebyl by pro hrdiny, ale pro nás, co jen tak občas někomu vypomůžeme.“
„Ale to je přece to nejdůležitější!“ ubezpečovala ji Ivana. „Nemusíme z druhého hned sundavat kříž a nést ho sami, jenom pojďme a pomozme mu s ním.“
„Jo, právě něco takového myslím. Byl by to Veroničin řád.“
Veronika. V Bibli se o ní nepíše, ale tradice o ní hovoří: Křehká, sladká dívka hleděla s úděsem na Krista, když šel křížovou cestou. Jeho rány ji pálily, Jeho kříž ji tiskl až k zemi, Jeho trnová koruna svírala její čelo... Myslela na jediné:
»Co dělat, jak pomoci?!«
Její paže byly slabé, její ramena by neunesla tenhle těžký, příliš těžký kříž! Nemohla ho sejmout ze zmučeného Pána. A tu sundala svou roušku z hlavy, slunce se zablesklo v jejích vlasech a prostovlasá se prodírala k Němu. Něžně, opatrně, s láskou přiložila chladivou látku na ztrápený Kristův obličej... A On - trpící Bůh - SPOČINUL.