Písmák Hledání
Svůj stav nenazval bych osvícením ani prozřením, ba nepřirovnal bych ho ani k vystoupení nad mraky, jak je oblíbeno. Naopak spíše cestou do temnoty, do hlubin duše a tmy. Zde potkám své démony a nestvůry mnou stvořené. Zde se s nimi musím utkat na otevřeném poli válečném a ať se to komu líbí nebo ne , válka je někdy jedinou cestou, jak naleznout v sobě mír.
Všednost
A tak, jak jsem se toulal ulicemi a pil v každém baru ke kterému jsem přišel,
vyhýbal se všednosti a rutině.
Chtěl si užít každou vteřinu mého krátkého života a nezabývat se maličkostmi.
Nepoznat nudu a neztrácet čas.
Co je a co není?
Mnoho lidí (i já to dělal) nadává na USA, pálí americkou vlajku, plive na ní a křičí ``fuck, fuck, fuck`` a přitom, tajně, aby o tom přátelé nevěděli, se snaží vyjednat si zde studijní nebo pracovní pobyt. Za vše špatné mohou američané a každý kdo je odsuzuje je hrdina. Trochu absurdní, ne. Připadá mi to, jako před pár lety, kdy vše z USA bylo na nic a vše ze SSSR bylo nejlepší.
Vlak
S východem slunce uháním zmrzlou krajinou.
První paprsky slunce se odrážejí na ojíněných rostlinách,
které vyčnívají ze sněhu. Optimismus, však z každé té věci tam venku přímo sálá.
Zima symbol smrti.
Duse
Vsemi opusten v prazdnem pokoji snu,
pisi a premyslim o temne noci za oknem.
Hvezdy nejsou videt v tomto anonymnim meste.
Vzpominam na vlny studeneho more,
Neco
. muj zivot, ma cesta nekam,
zrejme skoncila, kdyz jsem prisel sem.
Rozhovor
smejes se pitomym zertum. Tvuj usmev je stale na tvari a rty se v grimase spuli. Proc to delas, hm.
Hora
Stojim pred horou Neco a modlim se k ni.
Jaka slova volim. Na tom hore nazalezi.
Vzdavam ji uctu a prosim ji o doveleni spatrit jeji vrchol,
ktery je nyni obklopen mraky me touhy.
Kolotoc
Chtel bych rozumnet tem slovum okolo mne.
Nemohu. Proc. Ptam se sam sebe.
Sila
Boze.
Dej mi silu zmenit svet
nebo dej alespon slepotu me dusi,
at nevidia neciti nic.
Cesta
Hledame cestu ven, ktera by nas vyvedla na svetlo.
Chceme ji, touzime po ni.
Vime vsak, ze jedinou a tu nechceme, je . smrt.
Ulicky
V techto temnych ulickach, hledas svetlo, ktere prosviti tmu. Ukaze cestu, ktera zavede te ke spase, vizi a ukaze, jake je to jit temnym svetem, ze svetlem v zadech.
Silenstvi
Dve hodiny ranoa ja zase sedim v tom zasranym baru. Proc jsi mne sem boze poslal. Co se mnou mas v umyslu. A proc ta zrzka se tu sviji prede mnou.
???
Jen tak si rikam, co si vlastne rict.
Jen tak se ptam, na co se mam ptat.
A jen tak myslim, na co myslet.
Je to k necemu.
Bar
Jedno misto na baru, to zabira me telo.
Stejne tak i moje mrtvola nezaber vic.
Rict mnoho veci, mnoha lidem by se mi chtelo.
Ale dnes z toho nebude nic.
Ráno, může být velmi moudré, stejně tak i šíleně zmatené a zlověstné
Budík mne právě vzbudil a já se převaluji vstudené místnosti. Jediné co mne zahřívá je moje teplá peřina. Pomalu ji odhrnuji a vstupuji do chladna. Není to jen ten pokoj co mne mrazí, ale můj nynější život.
Nevera
„Vstávej ty lenochu línej, venku je nový den a škola za chvíli začíná“, Mates mne nelítostně budí. Vstávám zpostele a nadávám. Co se to včera jen dělo. Zase se tu objevily nějaké sklenice vína a já je musel vypít.